"Je to pro mě druhé velké zklamání během jednoho měsíce," pokračoval 22letý Štěpánek, který připomněl i smolné vyřazení v extraligovém play-off se Slavií, jeho Vítkovice ve čtvrtfinálové sérii vedly už 3:1 na zápasy.
Co přesně si po porážce se Švédskem vyčítáte?
Že jsem týmu víc nepomohl. V takovém zápase musím chytit něco navíc. A jestli jsem dneska předvedl jeden větší zákrok, pak je to hodně. Myslím ten před třetím gólem. To bylo asi jedinkrát, kdy jsem si zasloužil, aby mi lidi víc zatleskali. Bohužel pak hned přišel třetí gól a všechno to šlo do pryč. Bylo po všem.
Jak jste viděl tu situaci při třetím gólu?
Obránce měl puk na modré. Vystřelil a přede mnou tam jeden švédský hráč máchnul hokejkou. A já nevím, jestli mě to vylekalo, nebo co... prostě mi to propadlo. Ten gól musím vzít na sebe. Byla to moje chyba.
Co vám po zápase řekl trenér Růžička?
Zatím nic. Uvidím, jestli se k tomu vůbec dostane. Co mi řekne, to samozřejmě přijmu.
Švédové dokázali české bez větších problémů útočníky ubránit, týmu se navíc nedařily přesilovky. Cítil jste i vy, že je od začátku čtvrtfinále všechno špatně?
Já byl celkem v klidu. Nijak jsem nad tím nepřemýšlel, v první třetině jsem si něco chytil, i když toho nebylo moc. Uklidnil jsem se. Bohužel mi tam pak propadl celkem nešťastně první gól. Při druhém jsem pod sebou ztratil puk z dohledu a soupeři to dorazili. Třetí padl, jak padl. Celkově tenhle zápas nepatřil k mým lepším. Rozhodně ne.
Ani vaši spoluhráči nemohou být spokojení. Švédové na vás byli připraveni, od svého prvního gólu měli utkání pod kontrolou, že?
Myslím si, že jsme po většinu zápasu byli lepší my. Jakmile se Švédi dostali do pásma, moc nestříleli, chtěli to hrát všechno do brány. Ale byli efektivnější, to si musíme přiznat. Měli jsme sice hodně střel, ale dost z nich bylo pro gólmana jednoduchých. Nechodili jsme moc před bránu.
Co jste si před třetí třetinou říkali v kabině? Teprve v ní jste se zvedli a vytvořili jste si větší tlak.
Řekli jsme si, že na šampionátu nechceme končit. Měli jsme tady celkem silný tým. Řekli jsme si, že do toho musíme naplno. Podle toho to na ledě pak i vypadalo. Byli jsme lepší. Chyběl nám kousek štěstíčka, byly tam tyčky, nešly nám ani dorážky. Pravda, moc jsme jich neměli.
Co ta vyloučení, která Švédové potrestali. Byly to fauly?
Nevím. Možná ten do tří byl sporný. Milan Michálek mu normálně zvednul hokejku a Švéd u toho spadnul. Ale na to se nemůžeme vymlouvat. Prostě jsme měli dvě oslabení a byly z toho dva góly. Oni věděli, co hrát. Pořád to svoje. Do ničeho velkého se nepouštěli, ale když měli šanci, vyrazili do protiútoku.
Vypadáte jako flegmatik. Nemáte ale zrovna teď chuť si vztek nějak vybít? Třeba v klabině nakopnout koš nebo tak něco?
Určitě, mám. Teď je to v každém z nás. Ale ničemu by to už nepomohlo. Co by mi to dalo, kdybych rozkopal koš, nebo zlomil hokejku? Musím se trochu uklidnit. Už s tím nic nenaděláme. Jedeme domů.
Co vás teď po návratu ze Švýcarska doma čeká?
Mám smlouvu ve Vítkovicích a kluci už trénují. Musím se domluvit s trenérem. Uvidím, jestli mi dá nějaké volno. Pokud ne, tak se musím hned zapojit do přípravy. Samozřejmě jsem momentálně trochu utahanej.
