Na letošním mistrovství světa čeští hokejisté prohráli minulý čtvrtek ve čtvrtfinále se Švédskem 1:3 a celkově skončili šestí.
"Kdybychom Švédy porazili, tak budeme všichni mluvit o tom, jaký je to úspěch. Teď je to samozřejmě neúspěch," tvrdí Hosták. "Je potřeba něco vyvozovat spíše z dlouhodobějšího trendu. Ve světě kraluje Rusko a Kanada. A to ve všech kategoriích."
Proč to podle vás nevyšlo ve čtvrtfinále se Švédskem?
Švédové si dali pozor na naše přesilovky, velice dobře hráli proti Jardovi Jágrovi. Byla to jejich taktická výhra. K tomu byli Švédové rychlejší a důraznější v osobních soubojích. Vyhráli jich daleko víc a proto vyhráli ten zápas.
Český tým jste sledoval v průběhu celého mistrovství světa. Jak na vás působil?
Velice dobře, celkem harmonicky. Byly tam výkyvy, ale pořád byla v týmu pohoda. V tomhle nebyl žádný velký rozdíl oproti Švédům, kteří se víceméně ve skupině trápili. Taky nevyhrávali s převahou. Tým ladili na čtvrtfinále a to stejné dělali naši trenéři. Šlo o to, že Švédům ten rozhodující zápas vyšel výrazně líp.
Dva roky jsme neporazili na šampionátu silného soupeře.
To je trošku alarmující.
O čem to svědčí?
O tom, že jsme mužstvo druhého sledu. Už si nemůžeme říkat, že jsme nejlepší a ostatní nás mohou pomalu dohánět, jak to bylo na přelomu tisíciletí. To už bohužel neplatí. Dnes jsme ve druhém sledu a spíš se tam držíme, než že abychom z něj útočili na zlato.
Ve čtvrtfinále nás vyřadili Švédové, kteří mohou s výhledem na olympijské hry ve Vancouveru počítat s tím, že mohou oproti české reprezentaci z NHL přidat více hvězd. To není příliš dobrý výhled.
Přesto to není tak, že už nemáme, koho přidat. V NHL máme několik vynikajících hráčů. Hlavně obránci můžou týmu hodně dát. Pokud budou zdraví, tak mužstvo pro Vancouver může být ještě daleko silnější, než bylo tady.
Ale třeba, co se týká útoku, těch variant už český kouč Růžička oproti Švédům nebo dalším soupeřům ze špičky tolik nemá.
Nemyslím si, že náš problém je ve jménech, která ve Švýcarsku hrála. Jde o to, že zaostáváme v některých individuálních činnostech. A to už od juniorských národních týmů.
Které to podle vás jsou?
Chybí nám přímočarost. Důraz před oběma brankami. Kromě Petra Čajánka jsme nedokázali jít do prostoru před brankou. Nikdo tam nedokázal udělat takový tlak, jaký jsou schopní udělat Kanaďani. Když se podíváme na jejich přesilovky, tak to jde všechno do branky. K tomu přechod z obrany do útoku, z útoku do obrany. Tyhle věci také nemáme úplně dokonale zažité. Ale co je asi nejdůležitější, od osmnáctek nemáme dostatek hráčů, kteří by dokázali konkurovat v individuálních činnostech. Bruslení, dohrávání osobních soubojů. Máme samozřejmě vynikající hokejisty. Ale přece jen jsou nejlepší mužstva o krok před námi. Pak jsou země druhého sledu. Amerika, Švédsko, Finsko. A my.
A ani mezi nimi nevynikáme, že?
Musíme se hodně snažit, abychom se v tom druhém sledu udrželi. Když dokážeme být mezi nimi nejlepší, vybojujeme medaili. Jak to tak vypadá, tak Rusové a Kanaďani můžou prohrát, ale ne prohrávat.
Jak by se tedy měl změnit český tým pro olympijské hry ve Vancouveru?
Kostra týmu určitě může zůstat. Viděl bych tam obránce, kteří jsou v NHL. Kaberle, Kubina, Kuba. Klidně Zbyněk Michálek. Do útoku Havláta, Fleischmanna... Mužstvo se dá poskládat velice dobré. Otázka je, co brankáři. Jestli bude Tomáš Vokoun chytat v pohodě, ve své obvyklé formě. Nebo se objeví někdo z mladších. Jak bude příští rok vypadat Kuba Štěpánek. Čeká nás generační výměna a musí postupně probíhat. Vancouver by to měl potvrdit, protože z té zlaté generace už tam přece jen tolik hráčů nepojede. To je velká šance pro český hokej.
Takže brankář Dominik Hašek jako česká jednička, to by nebylo to správné řešení?
Nebylo by to řešení do budoucna. Bylo by to řešení jen pro ten turnaj. Záleží na tom, v jaké bude formě. To nikdo neví, neví to ani on. Samozřejmě nepůjde chytat s tím, že bude chytat mizerně. On se určitě dobře připraví. Ale jakou bude mít formu v únoru, to nikdo nedokáže říct.
