Byla to upřímná odpověď, vždyť vůbec netušili, že před nimi stojí René Fasel, šéf Mezinárodní hokejové federace. Do stařičké haly Colisée Pepsi v Quebeku dorazil včera před polednem na poslední inspekci.
Dnes už totiž nebude šance cokoliv zachránit, v jednu odpoledne tu odstartuje světový šampionát.
V Quebeku byste to však zřejmě nepoznali. Na ulici jen občas minete billboardy s reklamou, kolem haly, kde kdysi hráli Nordiques NHL, se ještě dře. Natahovaly se kabely, navážely plechovky s pivem.
Když stojíte uvnitř, máte pocit, že na vás musí každou chvíli něco spadnout. Přesto je tenhle stadion nabitý historií. Sedačky na nejvyšších místech jsou ještě ze dřeva, a když se posadíte, připadáte si jako ve starém kině z okresních měst.
"Je vidět, že už tady nějaký pátek stojí," říká obránce Tomáš Kaberle.
Zarazí vás i pohled na střídačky. Jsou úzké, na délku mají sotva osm metrů. Až na nich budou sedět hráči, budou na sobě namačkaní jako sardinky. "Budeme se tam muset nějak srovnat," tvrdí Kaberle. Třeba i tak, že náhradní gólman bude celý zápas sám na druhé straně.
I trenéři se musí uskromnit, takže od nich nečekejte žádné zběsilé pobíhání, na pokyny musí tentokrát stačit jen silný hlas. A to si představte, že ještě před pár dny tu byly střídačky naproti sobě.
"Je to zdejší zvyk. Asi proto, že se to tady často serve, tak aby na sebe neskočili i lidi ze střídaček," říká bek Zbyněk Michálek. Během mistrovství však budou oba týmy sedět vedle sebe.
A ještě jeden problém se objevil. Špatný led. I když zatím si na něj stěžují hlavně Rusové. "Jsem šokován, jaký tu mají led. Překvapilo mě, že na turnaji úrovně mistrovství světa nejsou pořadatelé schopni zabezpečit normální a běžné zázemí," nadával útočník Alexander Ovečkin.
To Češi jsou nad věcí. Třeba Martin Erat říkal: "Led je v pohodě. To v Nashvillu máme mnohem horší."
Včera po obědě zdejšího času na něj vyjeli poprvé. Ještě předtím si ale každý na sebe natáhl bílý dres, vyfasoval cedulku se svým jménem a šel se vyfotit. Tým bydlí jen deset minut od haly ve 23. patře hotelu Hilton, o kterém Kaberle říká: "Na přespání dobrý." Nikomu ani nevadí, že v recepci se zrovna staví.
"Dáme si špunty do uší. Jen nás musí na Dánsko někdo probudit," tvrdí Patrik Eliáš. Snad se vyspí dobře, dnes večer to koneckonců sami poznáte.
