Šestatřicetiletý veterán a nejzkušenější hráč týmu se po zápase nechtěl pouštět do analýz, i přes zklamání ale určité záležitosti hodnotí pozitivně.
"Pro mladé kluky, kterých tady byla spousta, to byla obrovská škola. Snad nás v dalších letech nahradí a budou se snažit bojovat, tak jako jsme to dělali my," řekl.
Romane, co chybělo, aby český tým udržel s Rusy krok celý zápas?
Dvě třetiny jsme se proti takovému týmu, jakým jsou Rusové, drželi. To bylo dobré, byli jsme v kontaktu. Ale v té poslední jsme na ně prostě neměli. Můžeme říkat co chceme, po takových chybách, jaké jsme udělali, góly padají. Rusové jsou silní vepředu a v poslední třetině už ty góly dali.
Dalo se s ruským nástupem ve třetí třetině něco dělat?
Vzít si time-out nebo jít na chvíli do kabiny. Ta jejich síla je obrovská, můžeme si říkat co chceme, ale oni tady mají hrozně silný tým. V zápase proti nám to dokázali.
Co se z vašeho pohledu dalo udělat jinak?
Museli bychom dát nějaký gól ve dvou třetinách, kdy jsme s nimi ještě drželi krok. Prohrávali jsme o gól, vypadalo to nadějně. Kdybychom nějakou branku dali, tak by Rusové mohli znervóznět. A mohlo to pro nás vypadat líp.
Co jste si říkali po druhé třetině?
Hlavně klid, že je to dobré, že to zkusíme. Že musíme dát gól. Bohužel hned z přesilovky, kterou dohrávali z druhé třetiny, skórovali oni a rázem to bylo dva nula. Od té doby jako kdyby na ledě začalo existovat jen jedno mužstvo. Pak už bylo jasné, jak zápas dopadne.
Letošní výběr vypadl ve čtvrtfinále. Měl na víc?
Já to viděl z branky trochu jinak. Jsem v té atmosféře, v tom týmu. Proto nemůžu hodnotit, jestli měl na víc, nebo neměl. Takové věci se spíš líp vidí svrchu. Ale pro mladé kluky, kteří tady jsou a je jich tady spousta, to byla obrovská škola. Snad nás v dalších letech nahradí a budou se snažit bojovat, tak jako jsme to dělali my.
Byl tedy velký rozdíl mezi tímto týmem a těmi ze zlatých let českého hokeje?
To je brzy hodnotit. Nechci to teď rozebírat, možná po týdnu se na to můžeme podívat.
