Ve své sbírce má i zlato ze světového šampionátu v Německu 2001.
Vy jste se na mistrovství dostal pořádnou oklikou, že?
To tedy ano. Byl jsem s reprezentací na soustředění, ale pak jsem si musel vyřešit nějaké osobní problémy a nemohl jsem jet na Švédské hry. Trenér Hadamczik mě žádal, abych si ty problémy odložil. Ale to bohužel nešlo a s tím jsme se vlastně rozešli a odjel jsem na dovolenou.
A pozvánka na mistrovství světa vás zastihla na pláži v Mexiku.
Ne že bych neváhal, ale přijal jsem ji, i když nebylo jednoduché se z Mexika narychlo dostat. Hokejový svaz naštěstí všechno zařídil.
A co vaše přítelkyně? Nebyla naštvaná, že jste přerušil dovolenou v teple?
Ani ne, brala to sportovně. Řekli jsme si, že se do Mexika můžeme znovu vrátit.
Ale zpátky k mistrovství světa. Jaký byl váš nejsilnější zážitek?
Jeden konkrétní asi nemám. Pro mě byl zážitkem ten velký boj, jestli budeme hrát o medaile nebo ne.
A nakonec máte stříbro.
Před mistrovstvím bych bral jakoukoli "placku". Když jsme se ale dostali až do finále, chtěli jsme samozřejmě zlato. Takže nakonec to bylo i trošku zklamání. Stříbro ale taky potěší. Je to úspěch pro všechny, kdo tam byli.
Jakou jste měli v Lotyšsku partu?
Žádný problém nebyl, i když jsme měli omlazený tým. Přichází nová generace, ale zvládli jsme to dobře.
Je pro vás medaile z mistrovství světa satisfakcí za ne úplně povedenou sezonu s Libercem?
Satisfakce těžko. Mistrovství světa je úplně jiná událost než naše extraliga. Tyhle dvě věci se nedají moc spojovat. V Liberci jsme jasně vyhráli základní část extraligy, ale pak jsme nepřešli přes čtvrtfinále. To je prostě sport, nedá se nic dělat.
Jak se vám líbilo v Rize?
V centru jsem byl asi jen jednou, neměli jsme moc času. Ale každopádně je to hezké město a vypadá to tam podobně jako u nás v Česku.
Jak teď budete relaxovat?¨
Vrátím se s přítelkyní do Mexika. Je tam velké vedro, ale u vody to člověku vůbec nevadí.
