Asi budete souhlasit, že pro vás byl jeden z nejtěžších zápasů v kariéře.
Stoprocentně. Rusové ukázali svou sílu, naši kluci hráli co mohli. Tohle bylo asi maximum, které tohle mužstvo může předvést. Sami jste viděli, jak technicky vybavení Rusové jsou.
Byla chvíle, kdy vám v zápase bylo nejhůře?
Začalo to první minutou a skončilo tou poslední.
Závěrečný tlak Ruska byl veliký. Jak jste ho prožíval?
Snažil jsem jenom soustředit, abych nedostal gól. Ani jsem nevěděl jsem, jaká je minuta. Bylo důležité, že jsme kromě první třetiny udělali minimum faulů. A že jsme dokázali využívat přesilovky. Přesně takhle se rozhodujou velké zápasy.
Podal jste vynikající výkon. Který z ruských útočníků byl nejnepříjemnější?
Myslím, že celá první lajna byla nepříjemná. Ovečkin a Malkin mi dělali velké problémy. K nim bych přidal ještě Sušinského, to jsou opravdu hráči světového kalibru.
Do zápasu jste šel po zranění zad. Mohl jste chytat bez potíží?
Obnovil jsem si to hned v první třetině. Ale v takovém zápase o tom člověk v podstatě ani neví.
Takže vás ani nenapadlo, že byste musel vystřídat?
Vůbec. Když už jsem se rozhodl hrát, musel jsem zápas dokončit. Toho se držím a vyplatilo se to i dneska.
Asi bylo hodně nepříjemné, když do vás neustále najížděl Ovečkin...
Ono to k hokeji patří, mně to nevadí. Ale je samozřejmě nepříjemné, když u mě zůstane puk a on do mě pořád dloube.
Plné zuby jste toho musel hlavně při dlouhém oslabení v první třetině, že?
Hm. Dostal jsem tam pár ran v předklonu do čela. Až mi to vystřelilo do zad... Ale to nic, to k hokeji patří.
Co jste si pomyslel, když Rusové minutu před koncem vyrovnali?
Že už nesmím dostat gol. V takhle těžkém zápase se člověk musí soustředit jenom na další střídání. Věděl jsem, že tlak mít budou, bohužel dali gol. Ale bylo to krásné utkání a zaslouženě jsme vyhráli.
