Zápas ovlivnily dva rychlé góly v první třetině. Byla to pro tým velká rána?
Velké zápasy rozhodují maličkosti a tentokrát jsme prostě neměli štěstí.
Byl to rozhodující moment zápasu?
Celou první třetinu jsme neodehráli špatně, ale dostali jsme dva góly. A s takovou obranou, jakou mají Švédové, bylo pro nás těžké střílet a dostat se do zakončení.
Čím si vysvětlujete, že Švédové tým prakticky k ničemu nepustili?
Neměli jsme tolik síly, v předchozích zápasech jsme se hodně vydali. Bylo vidět, že jsme už pořádně nebruslili. Nemůžeme se ale na nic vymlouvat, byl to zápas o zlato a nevyšlo to. Švédové tady měli suverénně nejlepší tým, hráli výborně. Můžeme jim jen popřát, hráli lépe než my. Mohli jsme tady ve finálovém zápase předvést více.
Jaké pocity ve vás převažují. Zklamání, nebo radost ze stříbra?
Myslím, že když se podíváte na finále, převažuje zklamání, ale když zhodnotím celý turnaj, nemáme se za co stydět. Jsme druzí na světě a není to tak špatné. Máme hodně dobrých mladých kluků a ti starší hráli výborně. My mladí ale také můžeme hrát dobře. I když nám novináři nevěřili, ukázali jsme, že umíme hrát hokej.
Nastupoval jste s bolavým tříslem. Jste rád, že už to máte za sebou?
To je těžká otázka. Jsem moc rád, že jsem tady mohl být, vytvořili jsme super partu a máme skvělé kluky v kabině. Cítím úlevu, ale mrzí mě, že jsme nevyhráli zlato.
Budete slavit?
Mám tady rodinu a s klukama určitě někam půjdeme.
