V extralize lámal střelecké rekordy. V NHL ho proslavily samostatné nájezdy. Proměnil šest z devíti. A vysloužil si přezdívku Automatic Balaštík. "Ale používá ji jen David Výborný a to ještě ze srandy," říká.
S odchodem do NHL jste dlouho váhal. Vybral jste si nakonec ten správný čas?
Kdybych čekal ještě déle, bylo by to horší a horší. Odešel jsem v pravý čas. O rok dřív jsem ani kvůli výluce nemohl. Ale ta sezona pro mě byla hodně těžká. Obrovská zkušenost, všechno pro mě bylo nové.
Co bylo nejkrušnější? Váš podzimní pobyt na farmě?
To určitě. Měl jsem dobrý kemp i dobrou přípravu. Jenomže pak se nám nepovedl vstup do soutěže. Bohužel jsem to odnesl já a nějaké tři čtyři týdny jsem musel strávit na farmě v Syracuse. Nic příjemného. Ale na přelomu listopadu a prosince se to zlomilo.
Na farmě jste dal ve 14 zápasech jenom tři góly. To vám asi moc nepomohlo, že?
Určitě tam ode mě čekali víc. Ale trenéři mě tam drželi, věděli, že to pro mě není jednoduché. Bohužel jsem nedával góly. Šance jsem měl, ale štěstí se ke mně obrátilo zády.
Pak ale přišel konec listopadu a zápas proti Minnesotě...
To byl zlom. Rozhodl jsem utkání v nájezdech a hned další den jsem dal svůj první gól v NHL. Pomalu jsem začínal věřit, že to přece jen vyjde.
A odmítl jste nabídku Zlína na návrat do extraligy?
Když jsem hrál v listopadu na farmě, měl jsem od agenta zprávy, že o mě má Zlín zájem. Domluvili jsme se, že se ještě kousnu, listopad nějak přežiju a jsem rád, že jsem vydržel.
V Columbusu jste se postupně stal specialistou na rozhodující samostatné nájezdy. Jak jste vlastně přišel ke své přezdívce Jaroslav Automatic?
Nevím, kdo to vymyslel. Snad to řekl trenér do nějakých novin. Kluci to spíš brali jako legraci. Ale používá to jen David Výborný. A také spíš ze srandy. On je v Columbusu spolu s Rosťou Kleslou největší bavič. Nikdy si před ním nemůžete být jistí, že vám něco neprovede (úsměv). Samozřejmě jsem ale byl rád, že mě trenér na nájezdy dal důvěru a doufám, že jsem nezklamal.
Ve Zlíně vám nájezdy moc nevycházely. V NHL jste proměnil šest z devíti. Čím to?
(Úsměv). Pro mě samotného to bylo překvapení. Snažil jsem se nic nevymýšlet, zakončit nájezd co nejjednodušeji. A platilo to. Jsem za to rád. Tři ze šesti byly navíc vítězné.
Byla výhoda, že v Columbusu působilo hodně Čechů?
Určitě. Měl jsem díky tomu všechno jednodušší. Jak na ledě, tak v šatně, tak i mimo led. Tím myslím bydlení, zařizování, auto. Kluci mi pomohli. První rok jsem měl díky tomu jednodušší.
Donutilo vás to vůbec ovládnout jazyk?
To víte, že jo. Člověk musí. Aby si od kluků nepřipadal stranou. Musí mluvit, slyší ji kolem sebe ze všech stran a pomalu do ní zapadá.
V Columbusu je hodně mladých talentovaných hráčů. Nash, Žerděv, nebo třeba Klesla. Jací byli a jaký jste vytvořili tým?
No, třeba Nikolaj Žerděv se na tréninku nepředře. Neudělá nic navíc. Přijde na zápas a když se na něj dobře vyspí, dokáže v něm dominovat. To samé Nash, i když on je Kanaďan, takže má v sobě větší zarputilost. Columbus měl mladé mužstvo a bylo skvělé, že se povedlo získat Sergeje Fjodorova. Byl to náš elitní centr, klíčová postava.
Spolu s Davidem Výborným?
David tam má obrovské postavení a společně s Fjodorovem a Nashem jsou tam tři klíčoví útočníci.
Jak moc vám pomohlo, že trenér Gallant sestavil český útok, v němž jste hrál s Výborným a s Janem Hrdinou?
Dali nás dohromady začátkem ledna a vydrželi jsme dva a půl měsíce. Mužstvo se ustálilo, začali jsme hrát slušný hokej a jsem rád, že jsme k tomu s klukama přispěli. Pak ale po olympiádě přišla série pěti proher a jak to tam bývá, tak se hra oživuje a míchá se sestavou.
Ke konci jste už ale tak vytěžovaný nebyl. Mělo na to vliv, že nemáte na příští rok smlouvu?
Spíš to bylo o tom, že na poslední zápasy povolali kluky z farmy, které draftovali v prvních kolech. A hráli na úkor mě, jakožto nováčka. Nevím, jestli to mělo se smlouvou něco společného. Kluci říkali, že je to možné, ale to jsou jenom dohady. Fakt je ale, že jsem se pár zápasů od konce nedostával na led tolik.
V extralize jste ovládal tabulky střelců a překonával vlastní rekordy. V NHL jste oproti tomu dal 12 gólů za sezonu. Byla to pro vás velká změna?
Byl jsem braný jako nováček, i když mi je šestadvacet. A moje postavení v mužstvu tomu odpovídalo. Pohlíželi tak na mě. Kluk z Evropy, je tady první rok. Co k tomu říct. Ale dal jsem dvě vítězné branky, tři v těch nájezdech a do mužstva jsem se postupně dostával.
Takže na šampionát do Lotyšska si možná pojedete hrát o novou smlouvu?
Ale vždyť já nemám jistý ani šampionát. Až tento týden ukáže, co bude. Určitě bych se chtěl do konečné nominace dostat. Pak se uvidí.
Ale asi je pro vás výhoda, že jste hrál v útoku s Davidem Výborným, že?
Bylo by to super, kdyby nás dal trenér na zápasy k sobě a kdyby to tak vydrželo co nejdéle. S Davidem jsem hrál, vím, jak hraje a co od něj můžu očekávat. Stejně tak on o mě.
Dá se David Výborný typově přirovnat k Petru Leškovi, s nímž jste válel ve Zlíně?
Svým způsobem ano. Oba jsou techničtí, chytří hráči. Ale David hraje jinak. Puky rozváží, zakládá akce. Ve Zlíně jsme měli větší podporu od obránců.
Sledoval jste na dálku, jak si vede Zlín?
Pořád jsme s nimi byl v kontaktu. Základní část zvládli výborně. Třetí místo ani sami nečekali. Škoda, že ve čtvrtfinále narazili na Spartu. To byl asi nejtěžší možný soupeř.
Když se probijete na šampionát, bude to již váš druhý. A zase po zlomové sezoně. V roce 2003 jste ho hrál po svém prvním zahraničním angažmá, teď po prvním roce v NHL…
Tenkrát jsem byl nováček. Nakonec přijelo hodně hráčů z NHL: Martin Straka, Milan Hejduk, Tomáš Kaberle. V nároďáku ještě hrál Robert Reichel. Byla to pro mě obrovská zkušenost. Hodně jsem se toho mohl přiučit. A jak to bude letos? Nechme se překvapit. Ještě v nominaci nejsem.
 Český útočník Columbusu Jaroslav Balaštík překonává gólmana Atlanty Garnetta. |
