Pocit radosti ze světového titulu nezažil poprvé - v roce 2001 triumfoval i s juniorskou reprezentací. Oslavy v ulicích Prahy ho však nadchly.
"Když jsme projížděli autobusem mezi davy, říkal jsem si: To snad ani není možný, jak hokej lidi pobláznil."
Bujaré oslavy úspěchu zažil Vrbata s týmem v neděli v noci přímo ve Vídni. Po příletu do Prahy se už prý každý z hokejistů těšil, až bude doma. "Ale plánuju ještě oslavu s kamarády," ujišťuje rodák z Mladé Boleslavi.
Na šampionátu si nakonec zahrál jen ve třech zápasech osmifinálové skupiny. Na svůj osud však nežehrá, i když ho kouč Růžička poslal na centr, kde není zvyklý. "Nemohl jsem si vybírat. Byl jsem rád za každou minutu na hřišti," tvrdí nejproduktivnější hráč Liberce uplynulé sezony.
Do Rakouska jel jako náhradník a boje v základní skupině sledoval z tribuny. Poté ho trenéři dopsali na soupisku. Čekaly ho starty proti Slovensku, Rusku a Bělorusku, kde si připsal jeden kanadský bod za gólovou asistenci. Od čtvrtfinále už se na led nedostal.
Ve Vídni měl rychlonohý bruslař dva spoluhráče z bronzového týmu Liberce: Milana Hniličku, který zastával funkci brankářské dvojky, a oporu obrany Jiřího Fischera.
Radim Vrbata už se těší na třítýdenní dovolenou, která ho po perné sezoně čeká. "Pojedeme k moři do Řecka," prozradil. Připravovat se pak bude individuálně doma v Mladé Boleslavi. Dělá to tak už od svých 17 let, kdy odešel do zámoří.
Kde bude působit v příští sezoně, to Vrbata zatím netuší. Pokud se po roční odmlce rozběhne kanadskoamerická NHL, může se vrátit do Caroliny.
Smlouva mu tam však skončila a musel by čekat na nový návrh od klubu. Pokud se za mořem hrát nebude, je víc možností: buď zůstane v Liberci, který o něj má dál velký zájem, nebo kývne na jednu z nabídek z extraligy či zahraničí.
