"Nejde mi o satisfakci. Ale pro moji psychickou pohodu a chuť do hokeje to je moc důležité vítězství," řekl.
Kolem zrovna kráčeli na led Finové, kteří měli svůj duel před sebou. Každý druhý Vokouna uznale poplácal holí.
Soupeř byl po dlouhé úseky hry pod tlakem. Jak jste snášel jednostranný průběh utkání?
Není to pro psychiku jednoduchá situace. Prohrávali jsme nula dva a měli nůž na krku. Kdybych dostal další gól, byl by nejspíš konec.
Neběsnil jste, když jste viděl, jak Američané zdržují? Nezdálo se vám, že jim kanadský sudí párkrát pomohl?
Tak třeba ve třetí třetině jsme úplně dominovali a on nás stejně poslal do tří. Nám takovou příležitost nedal ani jednou.
Cítil jste obavy nebo nervozitu před penaltami, které loni v Praze tým vyřadily?
Nebyl jsem si jistý, že vyhrajeme. Ale hrozně jsem to chtěl.
Z pěti nájezdů jste nepustil ani jediný. Co je z pohledu gólmana při rozstřelu nejdůležitější?
Snažil jsem se číst úmysl protivníka. Tušil jsem, že na tak špatném ledě raději většina zvolí střelu než kličku. To se potvrdilo.
Blafák udělal jen obránce Roach, jenž vás loni v Sazka Areně překonal. Neměl jste strach, co s vámi provede?
Viděl jsem, že jede on. Ale nedá se na to moc myslet. Vystihl jsem jeho kličku a věděl jsem, že je hotovo.
Kdo z Američanů provedl nájezd nejlíp?
Asi Weight. Vystřelil pod vyrážečku. To je pro gólmana nejhorší místo. Naštěstí trefil jen tyčku. Tahle druhá penalta byla moc důležitá.
Při Modanově švihu pod horní tyčku jste sebou předem akrobaticky hodil. Tak dokonale jste odhadl jeho plán?
Praštil jsem sebou trochu jako šraňky. Ale viděl jsem, že to provede takhle. Byl rozhodnutý a už to nemohl stihnout změnit.
