Můj táta je mistr světa!

Další zlatá generace z nich asi nevyroste. Manželkám hokejových mistrů světa se většinou rodí dcery, ale i ty mají přehled o tom, jaké číslo na dresu má jejich táta nebo co si musí obléct, když jde na led. Deset partnerek, jedenáct dětí. Sedm dcer a čtyři synové. Magazín DNES je dal dohromady čtyři dny po finále mistrovství světa ve Vídni.

Manželky hokejistů - SPOLEČNÉ FOTO. | foto: Nguyen Phuong Thao, MF DNES

Článek vyšel v Magazínu DNES

Na stěně visela zlatá medaile, kterou její manžel Jan dostal za hokej. Marika Hlaváčová by ji měla dostat za trpělivost. Zatímco útočník hokejové reprezentace zvaný Bubák spal, ona ve vedlejším pokoji hostila skupinu jedenácti dětí, jejichž otcové se před pár dny stali mistry světa v hokeji.

Nejmladší: Adam Židlický, čtyři měsíce. Nejstarší: Jessica Šlégrová, šest let.

U většiny z nich bylo zbytečné se ptát, čí jsou. Buď to ještě neuměly říct, nebo to bylo na první pohled jasné. "Ty jo, to snad ne, Špágr!" rozesmál se při příchodu útočník Radek Dvořák.

Málokdy se totiž vidí taková podoba jako mezi dvouletým Davidem Špačkem a jeho otcem, obráncem Jaroslavem. Baculaté tváře a zamračený výraz se u Hlaváčů probíraly celé dopoledne. Možná i z Davida jednou bude hokejista. "Má doma malou branku, hokejku, s tátou si navlečou dresy a hrajou," říká Lenka Špačková.

Špaček junior se dlouho bránil, aby mu někdo na obličej kreslil národní vlajku. Pak si o ni sám řekl, k tomu si vzal jednu papírovou do ruky a na fotografku křičel: "Sýr, sýr, sýr."

Sešla se tu vlastně zlatá mládež. Kdyby otcové těchhle jedenácti dětí sáhli do skříní, dali by dohromady 25 zlatých medailí z mistrovství světa a čtyři z olympijských her.

Ne každého potomka však zajímá, že je jeho táta národní hrdina. Jednomu to je úplně fuk. Nezajímá ho, že je synem pětinásobného mistra a dokonce kapitána. Michal Výborný radši zpívá, kreslí čarodějnice a dívá se na pohádky. "Hokej ho nebaví. Nemá ho rád, protože je kvůli němu táta pryč," tvrdí Irena Výborná.

Tatínek lepkal. Od pití

Marika Hlaváčová má neustále telefon u ucha. Jmenuje názvy ulic a radí, jestli doleva nebo doprava. "Dáša Vokounová uvázla v zácpě, Hniličkovi už jsou dvě ulice odsud," hlásí.

Její manžel si mezitím ve dveřích čistí zuby. "Adámku, koukej, bubák," ukazuje synovi Radek Dvořák. Hlaváč je rozcuchaný a Bubák je navíc jeho přezdívka.

Většina z přítomných je kolem poledne zvyklá spát, a fotit se proto musí rychle. Maminky sebe i děti navléknou do dresů, kdo má, vezme tátovu zlatou medaili a jde se ven na louku. Sousedi zírají a několik z nich prohodí: "Gratulujeme."

Netrvá dlouho a ozve se první brek. David Špaček se sebere a utíká pryč. "Vrať se!" křičí máma. On se ohlédne a běží ještě rychleji. Stále vpřed. Tříletá Barbora Hniličková mezitím vypráví, jak vítala tatínka. "Nechtěla jsem ho chytit, protože lepkal. Musel se nejdřív osprchovat od pití."

Když mají děti u sebe maminky, jakžtakž focení vydrží. Pak už ne. Maminky si kleknou pod fotografku, mávají, křičí, ale nic naplat. "Adámku, tady. Davídku, Davídku. Adélko." Že by skupina vydržela pár vteřin pohromadě, je asi stejně pravděpodobné, jako že příští mistrovství světa vyhrají hokejisté Keni.

Fotit partnerky je naopak snadné. Tedy pokud je po ruce někdo, kdo pohlídá děti. Deset dam v dresech se postaví k sobě, dvě z nich drží vlajku, zakřičí gól a je hotovo. Ještě než se rozejdou, vymění si telefonní čísla.

Třeba se tu sejdou zase za rok.

Adelle Vokounová, 4 roky

Jaké má táta číslo dresu?
3. (Správné je 29)

Kdo je náš nejlepší hráč?
Táta. Jiný neznám.

Kdy dal táta naposledy gól?
Jenom někdy, protože je šikovnej a chytá puky.

Kolik má doma medailí?
Dvě.

Jak skončilo finále?
Taťka vyhrál, dostal zlatou medaili a mám ji vystavenou v pokojíčku.

Jak dlouho trvá hokejový zápas?
Dlouho. Hodně dlouho.

Co dělá rozhodčí?
Bruslí a piští.

Co si táta musí obléct, když jde na led?
Na kolínka zbraně, potom dres, helmu, brusle a trenky modrý.

Čím budeš, až budeš velká?
Sekretářka.

Co děláš, když je v televizi hokej?
Křičím: Taťko, vyhraj!

Co dělá maminka, když je v televizi hokej?
Trochu křičí. Jinak nepracuje a cvičí na kole.

Allison Hlaváčová, 5 let

Jaké má táta číslo dresu?
27.

Kdo je náš nejlepší hráč?
Táta a Martin Ručinský.

Kdy dal táta naposledy gól?
Na mistrovství světa, dal dva.

Kolik má doma medailí?
Jenom jednu.

Jak skončilo finále?
To nevím, ale vyhráli jsme.

Jak dlouho trvá hokejový zápas?
Tak aspoň hodinku.

Co dělá rozhodčí?
Hází puk.

Co si táta musí obléct, když jde na led?
Helmu, rukavice, hůlku, brusle, dres a všechno.

Čím budeš, až budeš velká?
Budu pracovat. Budu sekretářka, protože si na ni pořád hraju.

Co děláš, když je v televizi hokej?
Dívám se, fandím a křičím: Táto, do toho!

Co dělá maminka, když je v televizi hokej?
Dívá se, fandí a křičí: Ty jeden pitomej rozhodčí!

Michal Výborný, 5 let

Jaké má táta číslo dresu?
Devítku.

Kdo je náš nejlepší hráč?
Táta.

Kdy dal táta naposledy gól?
To nevím.

Kolik má doma medailí?
Jednu teď přivezl a měl ji na krku.

Jak skončilo finále?
Táta vyhrál.                                                                                

Jak dlouho trvá hokejový zápas?
Dlouho.

Co dělá rozhodčí?
Má píšťalku a píská.

Co si táta musí obléct, když jde na led?
Helmu, hokejku, brusle, puk a tím musí střílet do brány.

Čím budeš, až budeš velký?
Já nikdy nebudu velkej. A když, tak zpěvák nebo malíř. (Začíná zpívat písničku Whenever Wherever od Shakiry).

Co děláš, když je v televizi hokej?
Koukám na pohádky.

Co dělá maminka, když je v televizi hokej?
Kouká a křičí.

Jesicca Šlégrová, 6 let

Jaké má táta číslo dresu?
To nevím.

Kdo je náš nejlepší hráč?
Táta a Růča a Jágr.

Kdy dal táta naposledy gól?
To nevím.

Kolik má doma medailí?
Jenom jednu.

Jak skončilo finále?
Vyhráli, ale táta nedal gól.

Jak dlouho trvá hokejový zápas?
Dlouho.

Co dělá rozhodčí?
Ten jen rozhoduje, co maj dělat.

Co si táta musí obléct, když jde na led?
Hokejku, brusle, dres a helmu.

Čím budeš, až budeš velká?
Budu malovat obrazy.

Co děláš, když je v televizi hokej?
Koukám se, fandím a křičím: Táto, do toho!

Co dělá maminka, když je v televizi hokej?
Taky křičí. Jirko, střílej!