Ten obrázek je stejný jako před rokem v Helsinkách: kapitán Ryan Smyth mává kanadskou vlajkou, vedle se objímají Sean Horcoff a Steve Staios. Vyslanci kolébky hokeje se podruhé za sebou stali mistry světa.
"Říká se, že nejtěžší věc je úspěch zopakovat. A je to pravda. Měli jsme ve finále tvrdého protivníka, který rychle vedl a bylo ohromně náročné se dostat zpátky do zápasu," prohlásil Smyth po finálovém duelu se Švédy, v němž Kanada prohrávala 1:3, ale díky dvěma rychlým gólům dokázala zápas otočit a nakonec vyhrála 5:3.
"Vraceli jsme se do zápasu ve vlnách. Druhý a třetí gól nám hodně pomohl," řekl kapitán Kanady, která v současnosti kraluje světovému hokeji: vyhrála olympiádu a dvakrát za sebou mistrovství světa. A stejně jako před rokem porazila právě Švédsko.
"Připomíná mi to loňskou prohru, ale tehdy to nebyl takový šok," tvrdí kapitán stříbrného týmu Jörgen Jönsson. "Od poloviny zápasu si Kanada dokázala vynutit převahu, pak byla lepším týmem."
Před způsobem, jakým Kanada dokráčela ke zlatu, musí soudný fanoušek smeknout. Nikdy pro ní nebyl žádný zápas ztracený, prohrávala jak ve čtvrtfinále s Finskem, tak se Slovenskem v semifinále. A v utkání o zlato se Švédskem dokonce 0:2 a 1:3. Obrat jako by symbolizoval kanadské tažení celým mistrovstvím.
Před turnajem a na jeho začátku vypadal tým rozklíženě, prohrál přípravu s českou reprezentací a v prvním "ostrém" duelu jen remizoval s Rakouskem. Navíc přišel o trenéra, Joel Queneville musel být hospitalizován na psychiatrii v Bohnicích.
"Paradoxně nás to semklo, neměli jsme jinou možnost než hrát jeden za druhého," tvrdí Daniel Briere. Na začátku jsme nehráli dobře a on se za to mohl cítit zodpovědný, tohle je snad i pro něj satisfakce."
Pozdější mistři světa pak prohráli s domácím týmem znovu. V dalších duelech ale žádnému týmu nepodlehli, vyhráli i přesto, že ve čtyřech zápasech na začátku prohrávali. "Jsem na tým hrdý," pochvaloval si kapitán Smyth.
"V poslední čtyřech, pěti letech, našla Kanada způsob, jak vyhrávat na mezinárodní scéně," tvrdí Dany Heatley, který byl zvolen nejužitečnějším hráčem šampionátu. Právě on střílel klíčové góly, které rozhodovaly zápasy nebo nastartovaly mužstvo k obratu.
Zákulisím Sazka Areny se linul kouř z vítězných doutníků, šťastní hráči výskali a pobíhali po chodbách s lahvemi sektu. Oslavy právě začaly, a měly být hodně veselé. "Kanada je velká země, každý se rozprchne jinam. Tady v Praze je poslední šance, kdy si to s klukama můžeme vychutnat. Takže to bude určitě velká oslava," tvrdí forvard Shawn Horcoff.
"Užijeme si to, nevyhráli jsme jen pro lidi, kteří jsou tady, ale pro celou zemi," říká Smyth, jenž poslouchal hymnu s malou dcerkou v náručí. "Na začátku turnaje jsme přijali slogan: Pro naše děti. Měli jsme tu manželky i s potomky. To byla pro nás velká motivace."
Nikdy se nevzdávej! Tímto poučením obohatila Kanada světový šampionát. Nezaslouží si snad za to pohár pro mistry?
