"Během pondělka se sejdeme a dohodneme podrobnosti. Před chvílí to potvrdil." K zahájení rokování pověřil v neděli Guta výkonný výbor svazu.
Hlinka se zatím vyjadřuje vyhýbavě, se svým klasickým smyslem pro humor: "Hokej mě zajímá. Určitě nechci jít dělat třeba náměstka do Chemopetrolu! Ale nezbývá mi než čekat, až mi něco nabídnou. Nepůjdu nikam klepat na dveře!"
Nicméně Gut mu zavolal už před měsícem, když Lener oznámil podepsání kontraktu se Spartou. Co mu Hlinka odpověděl?
Gut jeho slova reprodukuje následovně: "Tak já bych na to docela měl chuť. Ale měl jsem ty zdravotní problémy. No, dalo by se o tom mluvit."
Hlinka proslul jako centr a tahoun reprezentace. Hrál i v NHL. Společně s Lenerem dirigoval mužstvo při olympiádě v Naganu 1998. O rok později s týmem triumfoval na šampionátu v Lillehammeru. V zimě 2000 odešel do Pittsburghu, kde působil jako první evropských kouč v dějinách NHL. Následně přijal angažmá v ruském Omsku.
Pak jej ovšem zaskočily docela vážné srdeční potíže. Na doporučení lékařů přestal kouřit a vůbec začal žít střídměji. "Místo cigarety si občas dám doutníček. A z hospody už přece jen chodím o něco dřív," tvrdí.
V uplynulé sezoně pomáhal svému kamarádovi Petru Svobodovi v agentuře, jež zastupuje hokejisty především v NHL. Čtyřiapadesátiletý muž si vybral asistenta. V neděli dlouho naléhal na Vladimíra Růžičku, jenž šéfuje ve Slavii a pomáhal i Lenerovi. "Ivan do mě na golfu hučel půl dne, ale já nevím," řekl Růžička. "Já Slavii nikdy neopustím. Načal jsem tady práci a mám tu patnáctiletého syna. Když si na něj dohlédnu, může z něj něco být."
Růžička se teprve vyrovnává se zklamáním z vyřazení ve čtvrtfinále šampionátu. Váhá. Všechno by chtěl důkladně probrat s manželkou. Plánoval, že si v příštím ročníku spíš odpočine.
Ještě ve čtvrtek ho manažer národního týmu Zbyněk Kusý navrhoval na hlavního trenéra. "Jenže to by se Vláďa musel rozloučit se Slavií," tvrdí předseda Gut. "On ji miluje. Nemůže přece stíhat Slavii i nároďák."
