Vyřazení asi bolí o to víc, že jste po výměně z Rangers měl s Vancouverem šanci získat Stanley Cup.
Jsem přesvědčený, že tohle mužstvo mělo šanci ho vyhrát. Prohráli jsme v sedmém zápase v prodloužení, sehráli jsme s Calgary vyrovnanou sérii. Ale to je sport.
Podobný osud potkal i obránce Šlégra v Bostonu, vašeho kamaráda z Litvínova. Mluvili jste už spolu?
Po zápase. Prožil prakticky totéž co já. Přemýšlíte, co jste udělali špatně. Celou sezonu se ženete za play-off... Teď ještě přetrvává zklamání.
Mistrovství světa v Praze je ale příjemná náplast, ne?
Už předtím jsem mluvil se Slávou (kouč Lener) a říkal mu, že pokud bude šance a budu zdravý, rád přijedu. A zdravý jsem.
Takže nehrozí, že vás zámořští lékaři na poslední chvíli nepustí na šampionát, jako se to stalo minulý rok?
Loni jsem měl problémy s ramenem, teď jsem v pořádku.
Kdy dorazíte?
Musím mít zdravotní prohlídku a stavit se v New Yorku. Nevím kdy, ale přiletím určitě.
Sledoval jste zpovzdálí, jak se vyvíjí tým pro šampionát?
Něco jsem četl na internetu, něco vím od táty.
V sestavě je hodně hráčů, kteří zažili olympijský triumf v Naganu.
Jestli je to dobře, to se teprve ukáže. Ale všichni jsou to zkušení hráči, kteří vědí, co obnáší hrát za nároďák. Myslím si, že tohle mužstvo bude dobré.
Na koho se těšíte nejvíc?
Kluky většinou znám z Ameriky. Těším se na partu.
Nebojíte se tlaku, který tým při domácím šampionátu čeká?
Bez tlaku to nejde. Kdyby se ho všichni báli, nikdo nebude hrát.
V létě jste říkal, že pražský šampionát je pro vás, Roberta Reichela a další hráče zřejmě posledním.
Jedu do Prahy s tím, že vyhrajeme. Bylo by to pro naši generaci hezké zakončení reprezentační kariéry.
 Útočník Vancouveru Martin Ručinský (vlevo) poslal na hrazení Andrewa Ference z Calgary. |
