Křídlo klubu Edmonton Oilers v úterý poprvé nastoupilo za reprezentaci dospělých a zářilo.
Protřelí veteráni Dopita nebo Hlaváč kolikrát jen přihlíželi a čekali, zda se dvacetiletý drzoun uráčí jim přihrát.
Hemský párkrát přešlápl, rozjel se a pak už snadno klamal protivníky pohybem ramen nebo paží. Nenadálými změnami směru pohybu je takřka zesměšňoval. Před svým gólem na 4:0 prosvištěl celým kluzištěm a bekhendem zasunul kotouč k tyči. Diváci se královsky bavili.
„Tady je širší hřiště než v NHL a projít do pásma je daleko snazší,“ vysvětloval Hemský. Zápas si užíval. V zámoří na takové promenády nenajde tolik času a prostoru: „V NHL se to místo kličkování víc nahazuje. Jsou tam samé brzdy a starty.“
Takový individuální talent Česko dlouho nemělo. Zacházením s holí se blíží například Rusu Kovaljovovi. Jan Hlaváč mu už vymyslel přezdívku „Mašličkář“.
Hemský se hladově sápe po puku, nerad se s ním loučí. Občas prostě sóluje. „Je to letec a drbe to až moc,“ řekl o něm reprezentační kouč Slavomír Lener. „Však jsem mu to v první třetině docela ostře vytkl.
Ale co s ním chcete dělat? Vytlouct mu to umění z rukou?“ V úterý Hemského vyhlásili nejlepším hráčem českého týmu.
V boji o místo v nominaci na mistrovství světa na sebe upozornil. Své technické nadání a také smysl pro souhru však musí předvést i v partiích proti opravdovým soupeřům.
Sám pronesl: „Já vím, s Ruskem nebo Kanadou to nepůjde jako proti Francouzům.“
