František Výborný, jeho klubový trenér, tolik udivený není. Když přišel do Litvínova, tušil prý, že Kotrla odvádí pro mužstvo víc, než říkají statistiky. „Je pracant, dříč. Hraje fyzicky náročný hokej, má dobrou střelu,“ popsal ho kouč.
Tušil jste, že se nakonec na šampionát podíváte?
Do poslední chvíle jsem nevěřil. Když se podíváte, jaká jména jsou v nominaci, z čeho trenér vybíral, tak jsem nemohl nic tušit ani náhodou.
Takže jste čekal, až vaše jméno zazní při pravidelném zužování kádru.
Každý týden jsem se divil, že ještě nejedu domů.
A teď asi zvedáte jeden telefon s gratulacemi za druhým, že?
Ani ne. Čísla, která nemám uložená v mobilu, neberu. S rodinou a přáteli jsem stále v kontaktu, všichni mi to přáli, přestože tomu také málokdo kolem mě věřil.
Musíte kvůli tomu zrušit třeba dovolenou?
Naplánovaného jsem jako každý rok něco měl, protože jsem se šampionátem nepočítal. Ale že by mi to nabouralo plány, to ne. Taková událost nemůže narušit nic.
Kde se podle vás rozhodlo, že budete v nominaci?
Vůbec nevím. Když jsem hrál, nepřemýšlel jsem o tom, že nějaký zápas může být klíčový.
V reprezentaci jste debutoval v prosinci na ruské Baltice. To mohl být ten moment, kdy jste trenéra Lenera přesvědčil.
Asi určitě. S Balaštíkem a Mikeskou se nám tam hrálo dobře.
S kým byste rád ve Finsku nastupoval v útoku?
Je mi líto, že nejede zraněný Mikeska. Rozumíme si, vyhovíme. Nejradši bych zůstal s Balaštíkem, kdyby k nám dali někoho do centra, byl bych velice spokojený. Počítám se čtvrtou řadou. Jestli tedy nebudu třináctým útočníkem a šampionát neodsedím. Ale i tak bych byl rád, že tam vůbec letím.
Jaký máte na šampionátu cíl?
Hlavně, abych si s chutí zahrál a vrátil se s dobrým výsledkem - medailí. Toužím po zlaté.
Zkuste se hokejově představit fanouškům, kteří vás příliš neznají.
Jsem bojovník, ne střelec. Nejsem talent, všechno jsem musel vydřít.
Ale v úvodu extraligy jste zářil i střelecky, než jste dostal sedmizápasový trest za zákrok na Urama ze Znojma.
Góly taky patří k mé práci, ale jsou něco navíc. Sedmizápasový distanc beru pořád jako nespravedlnost, měl jsem dostat menší trest. Když jsem se pak vrátil do týmu, spadli jsme do krize.
Až na krátkou epizodu v Karlových Varech jste stále věrný Litvínovu. Napadá vás, že mistrovství světa vám může otevřít cestu třeba do zahraničí?
O tom nepřemýšlím. V Litvínově jsem spokojený.
