Proč se Kanada tolik s německým týmem nadřela?
Její hráči se zdáli být unavení, utkání jim nevyšlo. A s tím vědomím jsme je nejspíš podcenili.
Přál jste si ze svého prvního šampionátu medaili, Česko ovšem skončilo čtvrté. Vracíte se zklamaný?
Medaile bohužel nevyšla, vyjde jindy. Když jsme propadli v zápase s Kanadou, byli jsme před partií o bronz se Slovenskem psychicky dole. Přitom až do osudného semifinále se nám všechna střetnutí povedla. Bohužel ne ta nejdůležitější.
Tvrdíte, že hrajete pro pocit. Kdy jste ho měl nejlepší?
Nastoupil jsem do všech zápasů, sice většinou jen na tři střídání za třetinu, přesto všechny beru pozitivně. Jsem rád, že jsem na šampionátu byl. Nejlepší asi bylo, když jsme vyřadili Rusáky. A ještě se mi líbil zápas se Slováky, který sice skončil 3:3, ale byli jsme daleko lepší.
Někteří lidé odsoudili útočníka Radka Dudu za jeho zbytečná vyloučení. Co si myslíte vy?
Já bych ho nemohl odsoudit. Prostě je takový hokejista, k jeho hře tvrdost patří. Když proti Slovákům fauloval Pálffyho, nemyslím si, že měl dostat pět minut a do konce. Spíš tak dvě minuty.
Vybavíte si tu svoji jedinou přihrávku na gól?
Abych řekl pravdu, ani ne. Připsal jsem si ji někdy ze začátku turnaje, asi proti Slovincům.
Chyběl vám vedle sebe statný centr jako Mikeska, který zůstal kvůli zranění doma?
Určitě. S Mikeskou, s nímž jsme hráli v přípravě, jsme si hodně rozuměli. Můj výkon by třeba byl daleko lepší. Hudler s Hlinkou jsou sice také výborní, ale s Mikeskou sázíme na podobný styl hry.
Jaký je mezinárodní hokej v porovnání s extraligou?
Nepřipadá mi, že by byl propastný rozdíl. Extraligové zápasy s dobrými soupeři, třeba Spartou, se dají se šampionátem srovnat. Akorát se tam hraje víc takticky.
Jak na vás působili finští fanoušci?
Příjemně. Furt fandí, nic nehází na led... I když domácí prohrávali, stále je povzbuzovali. To je rozdíl oproti Česku: můžete vést, něco se nepovede a lidi hned pískají.
Co jste dělal ve volném čase?
Bylo ho celkem dost, ale nic moc se podnikat nedalo. Buď jsme chodili na hokej, nebo do restaurací. V hotelu nešlo jíst - stále samý brambor, rýže, těstoviny, maso, vše bez chuti.
Jak se po návratu cítíte?
Unavený ani ne. Spíš mě trápí zdravotní problémy. Od prosince mě bolí třísla. Takže teď musím zranění doléčit, aby odeznělo, aby se nevrátilo. Do dvou týdnů se připojím do přípravy Litvínova.
Jindřich Kotrla
- 28 let
- Litvínov, útočník
- výška: 185 cm
- váha: 84 kg
- Extraliga: 340 zápasů 111 bodů (51+60)
- Mistrovství světa ve Finsku: 9 zápasů, 1 bod (0+1) plus/minus: +1, nešel přes něj ani jeden gól soupeře
