Pak se slovenští zlatí hoši přemístili na náměstí Götaplatsen, kde se na připraveném podiu podělili o radost s davy slovenských fanoušků, kteří vyvolávali jména svých hrdinů. Šéf Mezinárodní hokejové federace René Fasel na krátké slavnosti také předal Miroslavu Šatanovi cenu pro nejužitečnějšího hráče turnaje.
"Celou noc budem slavit a pak se vracíme. Doma bude určitě skvělé přivítání," těšil se útočník Michal Handzuš. Speciál se slovenskými hráči by měl přistát v Bratislavě okolo jedné hodiny odpoledne.
"Dostal jsem skvělý pas od Žigyho Pálffyho a snažil jsem se puk nějak umístit," popsal Peter Bondra svou vítěznou trefu v předposlední minutě utkání. "Bojovali jsme do konce. Právě když člověk bojuje a věří, tak i štěstí přejde na jeho stranu. Odehráli jsme skvělých šedesát minut, byl to nádherný zážitek," připojil útočník Washingtonu a vychutnával si zlaté opojení. "Je to vrchol mojí kariéry. Stanleyův pohár jsem ještě nevyhrál, a i když se mi to jednou povede, tak ho oslavuje jedno město, tady slaví celý národ."
Kapitán týmu Miroslav Šatan zvýšil ve 27. minutě na 3:1, ale Rusové v závěrečné třetině ztrátu dotáhli. "Chtěli jsme udržet dvougólový náskok, ale nepodařilo se to. Ruský tým dal dva góly a vrátili nám to, co jsme provedli Kanaďanům a Švédům. Bylo nám úzko, ale nevzdávali jsme se," komentoval napínavý průběh zápasu Šatan. "Nedalo se nic dělat, šli jsme dál. Museli jsme se pokusit dát nějaký gól, což se nám také nakonec podařilo. Naštěstí jsme měli Petera Bondru. Ve třetí třetině nám trochu docházely síly, které jsme vydali ve druhé."
Podle Šatana se nedá úspěch na mistrovství světa s ničím srovnat. "Nevím o ničem srovnatelném. Je to absolutní vítězství, není tu nic víc, co bychom mohli dokázat," mínil útočník Buffala.
Po slavnostním vyhlášení si mohl vychutnat tóny národní hymny, ze které se těšil víc než jindy. "Vzpomínal jsem na svoje hokejové dětství, na začátky a na celou cestu, kterou jsem prošel až k modré čáře, na níž jsem poslouchal hymnu. Nechtěl bych zapomenout na naše fanoušky, kterých tu bylo hrozně moc," poděkoval za přízeň.
Štěstím zářil i Handzuš, jenž třetí branku pro Šatana připravil. "Je to neuvěřitelný pocit, byli jsme ve finále před dvěma roky a nepodařilo se nám to. Řekli jsme si, že teď musíme. Když Rusové vyrovnali, tak to vypadalo na prodloužení, ale naštěstí jsme před koncem dali gól," pochvaloval si hráč Phoenixu.
Pro ztrátu náskoku měl vysvětlení. "Udělali jsme dvě, tři chyby a Rusové se dostali do tempa. Neumíme hrát tak dobře, když máme náskok. Hrajeme spíš lépe, když prohráváme."
Po závěrečné siréně nemohl Handzuš chvíli úspěchu uvěřit. "Ještě na ledě jsme se museli štípat, jestli to je pravda. Bylo tu tolik našich fanoušků, že to bylo, jako bychom hráli doma. Lidé nás hnali dopředu. Moc nám pomohli v krizových situacích, hlavně když Rusové vyrovnali. Řekli jsme si pak, že musíme víc útočit, protože oni dali dva góly proto, že jsme se zatáhli. Mužstvo mělo velkou sílu, dokázali jsme otočit nepříznivý stav ve čtvrtfinále i v semifinále," doplnil Handzuš.
Obránce Martin Štrbák začal sezonu ve Vsetíně a zakončil ji mistrovským titulem v ruské Jaroslavli. V sobotu se stal i mistrem světa. "Je to nádherný pocit, to se nedá popsat, je to neskutečné. Konečně jsme ukázali, že jsou na Slovensku velcí hráči. Jsme pyšní, že jsme Slováci," řekl a pak se vrátil k rozhodujícímu Bondorvu gólu. "Když to tam spadlo, byla sice ještě minuta čtyřicet do konce, ale říkali jsme si, že když se teď přiklonil bůh na naší stranu, tak u nás zůstat musí. Počítal jsem každou vteřinu," dodal Štrbák.
 Nadšený slovenský brankář Lašák zdvíhá obránce Višňovského |
 Slovenský tým se raduje z titulu mistrů světa |
