Hráči přesto stáli na letišti smutně se skleničkami šampaňského v rukou a někteří z nich měli medaile hluboko schované. Sedmatřicetiletý Raimo Helminen, který ve finské reprezentaci odehrál rekordních 300 zápasů, neskrýval zklamání. "Těžko slavit stříbro, když to znamená porážku. Byli jsme tak blízko zlatu, že nás porážka strašně zdrtila. Stříbrná medaile není žádnou útěchou, když jsme chtěli zlato a měli jsme ho na dosah," litoval.
Aravirta si myslí, ze finský tým byl ze všech účastníků mistrovství v nejlepší kondici. "Náhoda hraje roli," řekl kouč Finů, ale doplnil, že český triumf nebyl zásluhou pouhého štěstí. "Češi byli vždy nebezpeční. Způsob jejich hry ve finále byl typický. Dokázali být trpěliví a čekali na góly až na třetí třetinu. To by špatnému celku neprošlo," uvažoval Fin.
Nejvíc zdrcený byl brankář Pasi Nurminen. Po finálové prohře usedavě plakal a vinil se z porážky. Ještě na letišti v Helsinkách se s prohrou psychicky nevyrovnal. Hned po slavnostním přivítání seděl sám na kufru s hlavou v dlaních. "Šli jsme po zlatu, a dostali jsme h....," odsekl zklamaný brankář na novinářský dotaz.
Na letišti vítaly hokejisty převážně mladé dívky. Desítky fanynek nakonec rozveselily i Nurminena, když mu předaly dopis od obdivovatelky, napsaný v pastelových barvách. Jedna dívka se odhodlaně přiblížila ke smutnému brankáři, dala mu plyšový talisman a poděkovala za skvělou hru. Vzápětí se kolem Nurminena vytvořil hlouček zájemců o autogram. Kolem něho prošel útočník Juha Ylönen, jenž si vezl cenu pro vítěze kanadského bodování MS v dětském kočárku.
 Smutek finských hokejistů po finálové porážce |
