V hokejové Spartě roky hrával, má dva tituly z let 2000 a 2002. Kdy přijde i ten v roli trenéra? V minulé sezoně k němu moc nechybělo. Vteřina od finále. Jenže nakonec opět slavil Třinec.
„Snad jim to nyní vrátíme jak v extralize, tak v Lize mistrů,“ doufá 46letý Přikryl, jemuž neřeknou jinak než Bingo.
Už ve středu od 18 hodin Sparta přivítá v osmifinále Ligy mistrů doma právě rivaly z Třince. V souboji o českého krále Evropy.
Povězte nejdřív, jak vlastně vznikla vaše přezdívka Bingo?
Tehdy mi bylo šestnáct. Mým velkým kamarádem byl brankář Adam Svoboda, bohužel už není mezi námi. Scházeli jsme se v mládežnických reprezentacích a pár dní před srazem se můj táta objevil v televizní soutěži Bingo. Pamatujete?
Jistě. Devadesátky na TV Nova, moderátor Jan Rosák.
Adam se toho chytl a začal mi říkat Bingo. Od té doby se to se mnou táhlo. Když jsem hrál na Kladně, tak jsme dokonce jednu dobu měli logo pořadu Bingo na kalhotách. I mým dvěma synům se říká Bingo.
Sparta – TřinecÚvodní osmifinále hokejové Ligy mistrů se odehraje v pražské O2 areně ve středu 13. listopadu od 18:00. |
Taky hrají hokej?
Chytají, jak jinak. Jednomu je čtrnáct, druhému devatenáct. Oba jsou tady na Spartě.
Jaký jste býval gólman?
Strašně přemýšlivý, až zbytečně. Pořád jsem se něčeho bál, což k ničemu nevede. Když se bojíte, tak to vždycky dopadne špatně. Na druhou stranu, když budete upřímně mluvit s jakýmkoli sportovcem, zjistíte, že spousta z nich se pere se strachem z neúspěchu. I když vystupují sebevědomě, v hlavě mají nejistotu, trápí se. Snažím se chodit na různé přednášky, přijít tomu na kloub a předávat to dál. Na svazu ledního hokeje mám na starosti brankáře, chystáme jim školení. Už vím, že bojovat s tím jde.
Nejvyšší výhra sezony. Sparta řádila, její rychlou proměnu zkrášlily i góly bratrů |
Jak? Co radíte svým svěřencům?
Že nemohou být nahoře ani dole. Pořád musí být střízliví. Po výhře nelétat v oblacích, po prohře nemít sklopené uši. Nepitvat se v zápase, žít v realitě. Co se stalo, už nezměníte. Kolikrát jsem měl špatný trénink a celý zbytek dne přemýšlel proč, i večer v posteli. Na Spartě mě trenér Pepa Bruk nabádal: Safra, kašli na to a snaž se, aby příští trénink byl lepší.
K brankářskému řemeslu ale tlak patří, chyby gólmana jsou nejvíc vidět.
Je to vlastně individuální sport v rámci kolektivního. V týmu jsou tři brankáři, ale hrát může jen jeden. Někdy narážím na to, že brankář si myslí, že gól je jeho vlastní prohra. Což musí vytěsnit.
Hokejová Sparta představila nové dresy.
Taky se říká, že brankáři jsou trochu blázni.
Takhle, každý gólman musí být trochu blázen, když na sebe nechá lítat puky v rychlosti 200 kilometrů za hodinu. Ale správný blázen! U člověka, který je blázen do své práce, je velká pravděpodobnost, že bude úspěšný.
Čím je výjimečný Josef Kořenář, jednička Sparty?
Miluje chytání, je pohodář, super profesionál a lehce trénovatelný.
To znamená?
Něco mu poradíte a on to hned chápe a dokáže aplikovat. Jsou i případy, hlavně v mládeži, kdy něco klukovi vysvětlíte desetkrát, ale on to až pojedenácté udělá správně.
A jak to vypadá s návratem Jakuba Kováře?
Kuba už s námi trénuje na ledě, jeho návrat do ostrého zápasu je blízko.
Vždyť chytám pořád stejně! Kořenář o skvělé formě a netradičních hobby |
Pomalu se otrkává i dvacetiletý Tomáš Volevecký, v sezoně nastoupil dvakrát.
Jsem rád, že ho ve Spartě máme. Po delší době dostal šanci kluk, který prošel naším dorostem a juniorkou. Má před sebou hodně práce, dva tři roky bude trvat, než v áčku dostane výraznější roli. Ve dvaceti nejste hotovým brankářem, takových bylo jen pár. Poměrně velkou šanci dostal kdysi před odchodem do USA Michal Neuvirth. Většinou to ale bylo tak, že když se jeden brankář zranil, přivedl se jiný, hotový. Teď chceme ukázat klukům v mládeži, které vede právě Michal, že když budou makat, mají dveře do áčka otevřené. Jenže za posledních devět let, co jsem tady, nám odešlo šest gólmanů do Ameriky.
To je dobrá vizitka, ne?
Jasně. Myslím, že brankářská škola v Česku je jedna z nejlepších. Nemusíme nic kopírovat, jen se nechat inspirovat a sledovat trendy. Nemám rád, když trenéři chtějí z gólmanů dělat něčí kopie, měli by jim nechat jejich osobitost a přidat určitý režim, trénink rychlosti a techniky. V zámoří vědí, jak kvalitní máme gólmany. I gólmanky. Míša Hesová, která tu byla do dorostu, hraje hokej na americké univerzitě. Ale zároveň i kvůli odchodu kluků do zámoří v našem áčku mladíci šanci nedostávali. Nadějně vypadal Michael Hrabal, ročník 2005, dvoumetrový habán. I on chtěl jít americkou cestou, spojit hokej se studiem, a tak je na univerzitě v Massachusetts.
Brankář Petr Přikryl v dresu Sparty
Brankáři si pochvalují, že máte pestré, inovativní tréninky.
No, snažím se, aby to kluky bavilo. Na mysli mají asi hlavně off-ice tréninky, mimo led, což trenéři brankářů často nechávají na kondičákovi. Já pracuju mimo led dost. Používáme třeba blazepody, dotykové body pro trénink reakce. Nejen obratnost, rychlost a síla jsou důležité, ale i reakční rychlost a trénink očí.
Využíváte taky virtuální realitu?
Osvědčilo se mi to u mladých kluků. Anebo během covidu – když nemohli být na ledě, pilovali určité situace doma. Máte na sobě brýle, v ruce ovladače a vidíte, jak proti vám jede hráč a střílí. Pak si celou akci můžete vrátit a podívat se, jak jste reagovali a co udělat jinak.
Mají současní gólmani jiné úkoly než ve vaší éře před 20 lety?
Kdysi byli víc rozlítaní kolem brány, dnes pracují hlavně na malém prostoru ve velké rychlosti. Také musí umět podpořit útok, rychle rozehrávat. Ale základ je stále stejný: Musíš být výborný bruslař a zastavit kotouč. Jakkoli. Když v NHL viděli netradiční styl Dominika Haška, možná je napadlo: Takhle se přece nechytá. A podívejte, jakou měl kariéru. Jeden z nejlepších brankářů světa. Měl neskutečné čtení hry, byl dva kroky před hráči, předběhl svou dobu. Stejně jako jeho osobní trenér Pepa Bruk.
STARÝ PIRÁT. Trenér brankářů Josef Bruk vedl Dominika Haška, teď připravuje gólmany "Pirátů" z Chomutova.
Co dělal jinak než ostatní?
Haška připravoval na NHL hlavně tréninkem mimo led, dokázal zlepšit drobné detaily třeba tréninkem očí. Co nevidíte, nechytíte. Postavil vás před zeď, kde bylo pár bodů, a vy jste rychle přejížděli z jednoho na druhý a zaostřovali. Nebo vám na tenisáky namaloval čísla, házel vám je a vy jste je četli. Tehdy to bylo něco a brankáři to kvitovali. To je vlastně cílem nás, trenérů, abychom gólmany nejen zlepšovali, ale aby je tréninky bavily. Aby nekončili v dorosteneckém věku, ale jejich láska k hokeji přetrvala.
Věděl jste už jako hráč, že se dáte na trenéřinu?
Právě Pepa Bruk mě někdy v roce 2008 nahlodal: „Hele, ty bys byl dobrej trenér.“ Vždycky rád sledoval trenéry, jak pracují, aby tým dovedli k úspěchu, jak mluví s každým hráčem trochu jinak, jak si budují důvěru. To je důležité. Hráč by k vám ideálně měl přijít s jakýmkoli problémem. Musí mít respekt, ale zároveň se nesmí bát se zeptat.
Spolehlivá dvojka. Tohle se říkalo o vás, když jste ve dvou mistrovských sezonách kryl záda Petru Břízovi. Jak jste roli dvojky kousal?
Víte, já to takhle nikdy nebral. Fakt. Byl jsem rád, že jsem mohl sledovat při tréninku velké profíky, nejprve Milana Hniličku, pak Petra Břízu.
Ale přece jen, každý chce chytat.
Já svou šanci ve Spartě dostal, chytal jsem play off v roce 2008 i další rok, tehdy tu byl mladíček Tomáš Pöpperle. Pak jsem šel do Plzně a kariéru ukončil v Litoměřicích, odkud pocházím. Ničeho nelituju, i dva tituly se Spartou mám.
Petr Přikryl
Sparta čeká na titul už 18 let. Zlomí to tentokrát?
Víme, že fanoušci každý rok věří, že nyní už to vyjde. Už jen kvůli nim si moc přejeme uspět. Tvrdím, že všechno špatné je pro něco dobré. Věřím, že jsme se poučili. Že si z negativních situací, třeba při semifinále play off s Třincem, dokážeme něco vzít a být o chlup lepší. Když zakopneme, musíme vstát. Třeba stokrát. Nezabalit to. Je to o každodenní práci, poctivosti, detailech.
Na Třinec teď narazíte v osmifinále Ligy mistrů.
Sešlo se to pěkně, co? Každý zápas s Třincem má náboj, před pár týdny jsme je porazili 3:2 na nájezdy, snad to zopakujeme i v Lize mistrů. Moc chceme jít dál, v O2 areně bude určitě skvělá atmosféra. I já, když jsem v osmadevadesátém ve Spartě začínal, jsem chytal mezinárodní soutěž. Jen se to tehdy nejmenovalo Liga mistrů. Konfrontace s mezinárodním hokejem je zpestření, mladí kluci se mohou ukázat proti švédským nebo finským týmům. Teď hlavně zdolat Třinec, pak se uvidí.
