„Chvilku jsme popovídali. S Kubou jsem odjel osmdesát procent kariéry v národním týmu a hráli jsme proti sobě asi čtyři roky v Rusku, takže se známe moc dobře. Strašně mě zajímalo, jak se má, jak se mu daří,“ usmál se sparťanský protějšek Jakub Kovář.
V akci ale zašlé vzpomínky oživit nemohli. Pamatujete, jak dva jmenovci v tandemu získali Česku bronz z mistrovství světa 2012? Na dlouhou dobu, až do roku 2022, poslední medaili z vrcholných akcí.
Brankáři české reprezentace Jakub Kovář (vlevo) a Jakub Štěpánek v roce 2012
Nyní už devětatřicetiletý Štěpánek jako člen brankářského tria z MS 2010 také zůstával členem zlaté party, která na své následovatele čekala až do loňské Prahy.
Teď měl však ostřílený gólman pocházející ze Vsetína největší starosti s tím, aby ve staré holešovické hale neprochladl. Přednost dostal Slovinec Matija Pintarič.
Nemrzí vás, že jste si zrovna tady nezachytal?
Mrzí, nemrzí... Tak to úplně nestojí, v Lize mistrů jsem letos ještě nechytal, takže jsem to tušil a nepídil se po tom, nevybírám si. Ale když se podíváte, jak jsme hráli, tak asi nemrzí (smích).
Sparta je doma v Holešovicích, uznal jistý Kovář. Dvě třetiny to nebyl hokej, ale bago |
A jste rád, že jste se dostal do Česka?
Určitě, je to zpestření. A i když tady nejsem úplně doma, rozhodně je lepší přijet do Prahy než někam do Švédska nebo Finska.
Dorazili za vámi také kamarádi?
Jo, viděl jsem se s nimi, měl jsem tu pár milých návštěv!
Teď kroutíte už pátou sezonu v Grenoblu.
A taky poslední...
Jo? Jak si to užíváte?
Užívám, je to tam jiné než u nás, mentalita lidí je jiná, žije se nám tam s rodinou skvěle, v klidu. Hokej je holt takový, jaký je. Ve Francii hrají víceméně tři týmy, zatímco v extralize může každý porazit každého. Je to tam takové... Ne jednotvárné, ale moc překvapení na konci sezony nebývá.
Jakub Štěpánek během finále francouzské ligy.
Zrovna vašemu Grenoblu se ovšem vcelku daří, co myslíte?
No, za ty předchozí čtyři roky jsme dvakrát vyhráli a dvakrát ne. Je to víceméně mezi námi a Rouenem, tak se to momentálně mezi námi střídá.
A co Grenoble mimo hokej?
Fajn, původně jsme tam šli ne z donucení, ale s tím, že vůbec nevíme, do čeho jdeme. Brali jsme to spíš jako výzvu. Děti jsou tam teď však nadmíru spokojené, chodí do školy, mluví francouzsky, to si odnáším jako hlavní benefit.
Přesto asi máte v plánu se vrátit domů, že?
Jo, je to tak. Máme v Česku pořád základnu, takže s tím nějak počítáme, ale v životě se mění hodně věcí.
Jaké máte další ambice?
Víte, kolik mi po sezoně bude? (smích)
VYCHYTAL HO. Gólman české reprezentace Jakub Štěpánek si výkonem ve vítězném zápase o třetí místo na MS 2012 vysloužil poctu potěšit se s pohárem.
Nebojte, jste stále mladý.
No jo, stále mlád... Nicméně zrovna v hokeji nic neplánuju, vše se v něm mění strašně rychle a už je to na hraně. S rodinou jsme se akorát rozhodli, že to bude naše poslední sezona ve Francii. Dál uvidíme.
Ani ve Francii teď tolik nechytáte.
Ne, ale je to i tím, že jsme dva cizinci brankáři na soupisce a to se v lize při utkáních nesmí. Pro mě je tak výhoda, že když nechytám, nemusím na venkovní zápas. Ve Francii jsou přitom vzdálenosti opravdu velké, to mi ušetří spoustu sil. Ale je to něco za něco. Někdy by člověk chtěl chytat víc, ale domluvili jsme se tak už před sezonou, takže nejsem překvapen.
Do Prahy jste přiletěli už v pondělí, dělal jste alespoň průvodce?
Ne, nicméně kluci se mě ptali úplně na všechno! Jak nejsem pražský, něco sice znám, ale měli na mě dost záludné otázky. Snažil jsem se jim poradit, přeložit, když bylo potřeba. Což ale v dnešní době internetu není problém.
