V září nastoupil v Sheffieldu rovněž v evropské soutěži, prohře 1:5 tehdy nezabránil. Návrat mezi tři tyče mu ale vyšel na jedničku. Po prodělaném zápalu plic a následném zánětu zvládl šestatřicetiletý rodák z Písku celý zápas odchytat s přehledem.
V první třetině příliš práce neměl, Oceláři na něj vyslali pouze pět střel. Více v zápřahu byl od druhé části, ve které na něj mířilo hned patnáct pokusů a čelil i třem oslabením. Právě v početní nevýhodě inkasoval, když nedosáhl na dorážku Daniela Kurovského.
Sparta - Třinec 4:1. Pražané ovládli první osmifinále Ligy mistrů díky úvodní části |
„Střela původně letěla na lapačku, ale soupeř ji před bránou tečoval. Od mých kalhot se pak puk odrazil vedle brány a další protihráč reagoval rychleji,“ popsal jediný negativní moment utkání.
Jaký byl návrat na den přesně po dvou měsících?
Ježiši, to je doba. Jsem rád, že jsem zpátky se spoluhráči a v zápasové atmosféře, to čekání už bylo opravdu dlouhé. Ale nebyl problém se do toho dostat.
Kdy jste začal naplno trénovat?
Asi před týdnem, takže toho mám zatím strašně málo. Teď budu dál a dál nabírat síly, abych tu fyzičku po šesti týdnech na lůžku získal. Chvíli to bude trvat.
Hned o víkendu vás čekají dva zápasy po sobě...
To mi ani neříkejte, ať mi z toho není špatně. (smích) Teď jsem dohrál jeden, ještě mě nestrašte.
Jakub Kovář ze Sparty zasahuje proti Petru Sikorovi z Třince.
Jak tu pauzu zvládala hlava?
Doma mám devítiměsíční dítě, takže já o ní neměl vůbec čas přemýšlet. Možná i díky dětem to uteklo rychleji, protože jsem se měl čemu věnovat. Měl jsem spoustu jiné práce. Nyní už dva týdny chodím do šatny, ale takhle dlouhou pauzu od hokeje jsem ještě neměl.
Do utkání jste skvěle vstoupili. Jak důležitě bylo vedení o tři branky už v první části?
Z pozice gólmana se mi to vedení úplně nelíbilo. Člověk totiž ví, že pak přijde koncert z druhé strany. Ale tento dvojzápas je přece jenom trochu jiný než extraliga, počítají se góly a ne úplně každý s tím má nějakou zkušenost. Nikdo pořádně neví, co tu sérii rozhodne. Vedení může vypadat hezky, ale bude se hrát minimálně ještě šedesát minut. Jakýkoliv gól může rozhodnout, zápas je opravdu jenom v půlce.
Ukázali jste jako tým trpělivost právě vzhledem k dvojzápasu? Bylo důležité zachovat klid?
To jsou otázky spíše na trenéra a hráče. Já jsem po dvou měsících stál v bráně a snažil jsem se soustředit jenom na sebe. Moc jsem to jako dvojzápas nevnímal, chtěl být spíše platný na ledě a vrátit se do zápasového režimu. Pro mě byla důležitá každá minuta, kterou jsem vydržel. Až takto zpětně jsem si uvědomil, že hrajeme play off, takže člověk už přemýšlí nad odvetou. Ale do utkání jsem šel s něčím jiným, než abych v půlce duelu přemýšlel o tom, jak máme hrát.
Hlavně beze strachu. Trenér brankářů Sparty o vrtkavých hlavách i Třinci |
S čím pojedete do Třince? Na 0:0 asi zřejmě hrát nelze, že?
Je to hokej, ne fotbal, takhle to hrát zkrátka nejde. Jakmile tým začne jenom vyčkávat, tak ho to těžce vytrestá. Obzvláště Třinec je celek, který na tuto pasivitu čeká a umí soupeře potrestat. Taktiku ale připraví trenéři, nebudu říkat, s čím tam pojedeme. Předtím hrajeme v pátek i v sobotu těžké zápasy, takže se budeme soustředit hlavně na extraligu. Až v sobotu dohrajeme, tak se budeme bavit o odvetě.
Jak vnímáte specifický systém přesilovek a oslabení v této soutěži?
Je to jiné, člověk to hned zaznamená. Nejsem si úplně jistý, jestli je hokej na takové novinky připravený, jestli je to sport, aby se v něm tyto věci zkoušely. Ale tato soutěž si to asi může dovolit. Mně osobně se to nelíbí, ale takto to zkrátka vymysleli.
Jak těžká byla právě oslabení, při kterých před vámi byl vysoký Justin Addamo?
Moc toho vidět není, ale nikdo to nehraje jinak. Doba devadesátých let, kdy měli brankáři přes padesát střel na zápas a všechno viděli, je dávno pryč. Dnes už není střely, kterou by gólman jednoduše viděl, ten puk si musí najít. V tomto se naše práce nejvíce změnila, protože před sebou neustále někoho máme a většinou jde právě o ty nejvyšší hráče.
