Určitě si lze na severu Evropy během ledna přichystat pocitově příjemnější program než vyjížďky na kole. Poklidnou oblastí ale kolem vás projíždí řada cyklistů, někteří Švédové a Švédky dokonce v kraťasech.
Sparta prohrála s Färjestadem i odvetu, v Lize mistrů končí v semifinále |
Asi jen důkaz, že ta pravá zima tu tentokrát ještě není. Během úterního rána sice připadl sníh, ovšem postupně roztával a ze stromů na člověka kapala voda. Vytrvávající sněhové kopy stojí zametené ke krajům silnic a chodníků, kousky ledu při teplotách okolo nuly někdy jakžtakž drží pohromadě, jindy plují po hladinách místních vod. Kupříkladu na táhlé řece Klarälven.
Tenká vrstva ledu na řece Klarälven ve švédském Karlstadu během úterního dopoledne (21. ledna 2025)
Přitom tohle je Färjestad. Osada plná hokejových fanatiků, kteří venku za běžných okolností sami s velkou oblibou bruslí. Teď ovšem musí vyčkávat.
„Zima tu bývá jiná, tenhle rok je mnohem slabší. Ale pořád je to Hockeytown. V zimě se tu všechno točí kolem hokeje.“ říkal také útočník David Tomášek, který místním rozdává radost už druhou sezonou.
Já a nejlepší v Evropě? To nechám jiným. Tomášek o životě ve Švédsku i formě |
Právě zde totiž sídlí s deseti tituly nejúspěšnější klub v historii švédské ligy SHL, potažmo dříve Elitserien.
Jméno nese po oné karlstadské čtvrti na severu města. A po éře se žluto-fialovými barvami vyčnívá výraznou tmavě zelenou.
Do ní se před startem utkání halí i moderní Löfbergs Arena, na jejíž tribuny se vejde přes osm tisíc diváků. Hala naživo vyvolává dojem, jako by fanoušci sevřeli led a byli skoro až na něm. Švédi obecně neskandují, tady místy jednotně po celém obvodu tleskají. Teď atmosféru poznali i hokejisté Sparty při boji o finále Ligy mistrů, byť spoustu sedadel zůstalo prázdných a dočkali se velké podpory vlastních příznivců.
Pohled do karlstadské Löfbergs Areny v den utkání hokejové Ligy mistrů mezi Spartou a domácím Färjestadem
Necestovali ani do kdovíjak velké obce. Nýbrž do městečka s rozlohou kolem třiceti kilometrů čtverečních. Něco jako jihočeský Strmilov, Lipník nad Bečvou nebo Rokycany. Akorát tu tedy žije přes 67 tisíc lidí. Jak už to se zalidněním ve švédských městech na jihu bývá.
„Hlediště prý pravidelně vyprodávají, klub je na vysoké úrovni,“ slyšel na dodnes platnou chválu také bývalý slovenský útočník Marián Gáborík, který kvůli touze po novém zážitku odjel z mateřského Trenčína. Před dvaceti lety, kdy v NHL panovala výluka. Za tým si zahrál dvanáct zápasů, na play off se, jak dopředu plánoval, znovu vrátil domů.
Bývalý slovenský hokejový obránce Zdeno Chára při návštěvě Karlstadu, kde hrával za tamní Färjestad, v srpnu 2024
Ve Färjestadu se v mezidobí sešel i s jedním svým krajanem. S někdejším výtečným obráncem Zdenem Chárou, jenž před pauzou ještě válel v Ottawě. Právě ohromný zadák Gáboríkovi švédskou štaci doporučil. A nakonec si sám zahrál ligové finále.
Třebaže z něj odcházel jako poražený, vzpomínky na pobyt v Karlstadu má evidentně jen pozitivní. „Jsou krásné! Je skvělé se sem vrátit,“ zářil Chára v srpnu na vlastním instagramovém profilu, když sem zavítal na svatbu českého kamaráda Radka Hamra, jenž v klubu coby obránce rovněž působil.
O Češích z Färjestadu. Sparťan Hyka žasl nad výchovou: Možná bych zůstal déle |
Možná úchvatný dojem vytváří kombinace klidu vlídného sídla a energie nadšenců v hledišti, která jde naopak proti tiššímu okolnímu prostředí. Vždyť i čeští hokejisté, co si za Färjestad zahráli, přiznávají, že je to na téhle adrese hodně bavilo. Stávali se s celým mužstvem také hlavním středem pozornosti.
Samo město totiž nenabízí tolik, obzvlášť ve studených měsících. Ano, můžete zavítat do muzea Värmlandu či vojenské historie, pokochat se kamenným mostem, dominantní katedrálou, hezkou radniční budovou.
A samozřejmě přírodními scenériemi. Nejvíc vyniká park Mariebergsskogen s divadlem, skanzenem, starými větrnými mlýny, dětským hřištěm a minizoo, v níž můžete spatřit i plemeno poníků z ostrova Gotland. Tím ale výčet unikátností zřejmě končí.
Karlstadská katedrála kousek od centra švédského města
Gotlandský poník v parku Mariebergsskogen ve švédském Karlstadu
Když se pak v létě nehraje, pozici hlavní atrakce přebírá jezero Vänern, které městečko obléhá z jihovýchodu. O něm už jste asi slyšeli podstatně víc, že?
S rozlohou přes pět a půl tisíce kilometrů čtverečních je naopak tak ohromné, že lze srovnat s Istanbulem, polovinou Středočeského kraje či některými státy. Kupříkladu taková Malta je osmnáctkrát menší.
Natolik rozměrné jezero nenajdete nikde jinde v Evropské unii. V rámci celé Evropy zabírají větší prostor už jen Ladožské a Oněžské jezero v Rusku.
Starý kamenný most Östra bron ve švédském Karlstadu z 18. století vede přes řeku Klarälven a spojuje centrum města se severní částí města, v níž se nachází i čtvrť Färjestad.
Navíc jezery je nejen Karlstad, ale kompletní provincie Värmland protkaná. Od jednoho z nich, pojmenovaného Värmeln, možná skutečně vzešel i název kraje. Byť jeho přesný původ není znám.
Což nic nemění na faktu, že pořádná koupačka, výlety na lodi nebo rybaření přitahují největší zájem během mírnějších měsíců.
A zdá se, že jich bude přibývat.
Znak Karlstadu, hlavního města provincie, příznačně tvoří usmívající se slunce. Symbolem města je zase socha Sola i Karlstad (karlstadské sluníčko), podle přezdívky Evy Lisy Holtzové, šenkýřky proslulé dobrým humorem a náladou.
Socha šenkýřky Evy Lisy Holtzové pojmenovaná dle její přezdívky Sola i Karlstad (karlstadské sluníčko) vzhledem k jejímu dobrému humorem a náladě, představuje symbol švédského města Karlstad.
Otrocký překlad spojení Värmland na teplou či hřejivou zemi letos zkraje roku dokonale sedí.
Tedy alespoň v kontextu toho, na jaké teploty bývají Švédi zvyklí.
