"Jsem rád, že jsem tu zpátky. Jsem za to vděčný a užívám si to, protože kdyby se tu hrála extraliga, tak bych se asi nevrátil," povídá spokojeně hráč, který poslední dvě sezony nastupoval za Jihlavu. A že tu nemohl odehrát víc let? "Takový už je hokej. Vrátil jsem se sem před pěti lety po dvou sezonách v zámoří, ale zrovna byla v NHL stávka a přišli sem Eliáš s Havlátem. Neměl jsem šanci se prosadit," vzpomíná.
Proto na statistiky ani moc nehledí a je rád, že může týmu v rodném městě prospět. "Moc bych to nepřeceňoval. Hlavně že se nám zatím docela daří. Přišli sem dobří hokejisti a uvidíme, jak to půjde dál," říká s klidem hráče, kterého už jen tak něco nerozhází.
Prvoligových zkušeností nasbíral spoustu. Kde by tedy nový celek mohl skončit? "Máme na to být do osmičky. Ale kromě Ústí a Chomutova to bude asi hodně vyrovnané, pořádná řežba. Jsou tu další dobré celky jako Olomouc, Jihlava, Chrudim..."
Stejně jako trenér Jan Neliba věří, že to časem bude ještě lepší. "Myslím, že se mu to povedlo dobře poskládat. Mezi zkušené zapracovává mladé domácí odchovance," pochvaluje si.
Už ho také napadlo, že by mezi Orly hrál až do závěru kariéry. I když se tým změnil, tradiční rodinná atmosféra z klubu nezmizela. "Vedení na nás netlačí, nikdo nám ničím nevyhrožuje po nevydařených zápasech. Ale záleží, jak se mi bude dařit a hlavně jak vydrží zdraví," přemýšlí Hradecký.
Nicméně už může tušit, kam by se jeho život ubíral po konci kariéry. Na Vranovské přehradě totiž, zatím jen přes léto, provozuje hospůdku. "Stíhám to v pohodě. Jsem tam v červenci přes dovolenou a srpnové víkendy. I když je to dost práce," culí se.
