„Měl jsem obrovské štěstí, toho jsem si vědom. Dostal jsem ránu přímo mezi oči; stačilo pár centimetrů na jednu či druhou stranu a mohlo to odnést oko,“ oddechl si na druhý den po utkání pětadvacetiletý útočník Znojma, nováčka první ligy.
Co se vlastně ve Zlíně stalo?
Do souboje, který mohl skončit daleko hůř, než nakonec skončil, se Havlát dostal během druhé třetiny u mantinelu za brankou. „Vyjížděl jsem z rohu, šťouchnul jsem si puk víc od hokejky, než jsem chtěl, a dostal jsem se do souboje s protihráčem, kterého jsem následně dohrál. Jemu, jak padal, vyletěly nohy, a jednou z nich mě trefil pod plexi. Tím se mi posunula helma, a jak mu ta noha pokračovala, tak mě pravděpodobně patou nakopl do čela a trochu mi roztrhl kůži,“ popsal událost věcným hlasem Havlát.
Štěstí v neštěstí měl během dnešního zápasu mezi Zlínem a Znojmem hráč Robert Havlát, když byl zasažen bruslí do obličeje.
Každý si asi hned vybaví to, co se stalo o víkendu ve Velké Británii. V tomto případě to má ale šťastný konec a vše by snad mělo spravit "pár" stehů. 🙏 https://t.co/Qq54qM0WZg
Na tragédii z Anglie prý v první chvíli po kolizi nemyslel. „Cítil jsem, že jsem úder dostal do čela, že brusle nešla do krku. Ale samozřejmě mi to potom hlavou problesklo, je to pořád čerstvé,“ přiznal znojemský forvard.
S odstupem času se dá říct, že vyvázl prakticky bez následků. Na stehy na obličeji jsou hokejisté zvyklí a Havlát se už na ledě vzpamatoval natolik, že se zdráhal ulehnout na nosítka, která ho měla odvézt na ošetřovnu. „Nemyslel jsem si, že jsou potřeba. Nebylo mi příjemné, že mě lidi uvidí na nosítkách, když jsem neměl nic zlomeného nebo otřes mozku a stačilo, aby mě spoluhráči podepřeli,“ pokrčil rameny.
Tragédie v britském hokeji. Po přeříznutí krku bruslí zemřel bývalý hráč NHL |
Po ošetření v nemocnici Havlát ze Zlína dokonce odjel společně s týmem autobusem do Znojma a chystal se vyzkoušet, zda by nemohl hrát ve středu doma proti Kolínu. Rozhodnout se měl až v den zápasu podle pocitu napřed na rotopedu a pak případně na ledě. „Pobolívá mě hlava, ale to je spíš následek té rány, než že by šlo o něco horšího,“ řekl v úterý v rozhovoru pro iDNES.cz útočník, jehož strýcem je Martin Havlát, bývalý výborný hráč NHL a reprezentant.
I když se na zlínském ledě nedostal do bezprostředního ohrožení života, chvíle velkého strachu si prožil. Obával se, aby měl v pořádku zrak. Uvědomoval si, že mu soupeřova brusle nadzvedla plexi před obličejem a s ním i přilbu, čímž se dostala do kontaktu s čelem.
„Chytil jsem se za obličej a modlil jsem se, až oddělám ruce, abych viděl,“ popisoval. „Držel jsem se na nos a za čelo. Snažil jsem se podívat, jestli mi teče krev, a díky tomu, že jsem před sebe viděl, jsem se uklidnil. Třeštila mně hlava, opřel jsem se o mantinel, pak jsem si sedl a už to bylo lepší. V ten první moment jsem nevěděl, která bije,“ přiznal Havlát. „Jsem rád, že to dopadlo takhle, a že na mě ta událost nezanechala ani žádné psychické stopy. Pamatuji si, jak se odehrála, ale nevrací se mi před očima, za což jsem rád,“ konstatoval s úlevou.
✌🏻„Jsem v pořádku, děkuji všem.” 🦅👏
Robert Havlát po včerejším hrůzostrašném zákroku bruslí hlásí pár stehů 🙏.
Věříme, že se brzy vrátí do tréninku a do sestavy. 🤜🏻🤛🏻 https://t.co/PQljDtksd4
Potěšilo ho, když z tribun slyšel skandovat svoje jméno. „Za to fanouškům děkuji. Ukázalo se, že když se něco stane, hokej jde stranou a umíme se chovat lidsky,“ vzkázal vděčně.
Nad tím, co všechno se mohlo stát, raději nemyslí, stejně jako na to, jak neštěstím při hokeji předcházet. „Je to smůla, nešťastná náhoda, předejít tomu ani nejde,“ myslí si.
Víc než pondělní úraz ho hned v úterý trápily výsledky Znojma v první lize. Přestože je nováčkem, čekalo se od něho víc než současné předposlední místo. Kvůli němu musel už během první čtvrtiny měnit trenéra, ale ani nově příchozí Václav Baďouček zatím cestu z výsledkové mizérie nenašel.
„Všechny nás to štve, a to je ještě slabé slovo,“ připustil Havlát, že by klidně sáhl i po jadrnějším výrazu. „Snažíme se a zápasy nám protékají mezi prsty. Pořád nám něco chybí. Nedokážu říct, co to je. Ve druhé lize jsme byli zvyklí všechno vyhrávat, v první lize se nám to nedaří, a když dostaneme gól, přijde mi, že odstoupíme od hry, která by vedla k lepšímu výsledku. Máme to v hlavách. Možná se při nepříznivém průběhu začneme snažit hrát něco jiného než to, co nám funguje,“ tápe Havlát.
