Znojemští orli hráli ještě před rokem nejvyšší soutěž, pak prodali licenci do Brna a s ní tam odešli i klíčoví hráči. Do nové sezony vstupovalo mužstvo do první ligy bez velkých ambicí, fungovalo jako "farma" Komety.
Neliba však dovedl mančaft do čtvrtfinále. V něm už Znojmo nestačilo na Chomutov, současného finalistu a jednoho z velkých favoritů na postup do extraligy.
Odvolání šestapadesátiletého Neliby, k němuž došlo na společném jednání s vedením klubu, je tak trochu překvapivým krokem. "Měl jsem ještě opci, kterou ovšem klub neuplatnil," uvedl kladenský rodák.
Vysvětlilo vám vedení Orlů, proč už o vaše služby nestojí?
Ano, prý jsem zapracovával do týmu málo mladých hráčů.
Berete tohle vysvětlení, nebo máte připravenou obhajobu?
To víte, že mám obhajobu. Hráče, o kterých jsem věděl, že na první ligu mají, jsem stavěl. Ale tlak ze strany juniorů i vedení je takový, abychom zapracovávali mnohem víc kluků. Jenže to mi měli oznámit dřív. Přijít a říct: Nebudeme hrát tolik na výsledky, chceme hlavně obehrávat hráče. Jenže nic takového nebylo, a tudíž já mám čisté svědomí. Dělal jsem všechno proto, aby mělo mužstvo co největší sportovní úspěchy.
Během sezony vám tedy nikdo nic kolem mládeže nevytýkal?
Jednou mi pan Ohera (jeden ze spolumajitelů klubu) vyčinil kvůli Havlíkovi. Že jsem ho nepostavil, když měl jet na turnaj dvacetiletých do Švédska. A pak jsme měli ještě asi dva rozhovory na podobné téma. Pár hráčů je tam opravdu talentovaných a já za sebe říkám, že prostor dostali.
A když vám pan Ohera "vyčinil", vzal jste si jeho slova k srdci?
Ale ten hráč hrál. To bylo jen dané situací, kdy jsem věc řešil jinak. Znovu opakuji, dělal jsem všechno proto, aby mužstvo uspělo.
Měl jste už dopředu nějaké signály, že ve Znojmě skončíte, nebo pro vás bylo úterní oznámení překvapením?
Víte, já pořád čekal, že začneme spolupracovat na tvorbě týmu a stabilizaci kádru, jenže to se nedělo. Takže mi to začínalo být jasné. Navíc se pak ozval jeden hráč, že mu vedení oznámilo, že s ním na příště nepočítá. Bez mého souhlasu! A to jsem definitivně došel k závěru, že už tam asi nebudu.
Takže jste si šel vlastně jenom vyslechnout to, co jste dopředu očekával...
Ano, přesně tak. Počítal jsem s tím.
Po sportovní stránce se toho ovšem asi víc dělat nedalo. Dostali jste se až do čtvrtfinále, kde vás pak zastavil jeden z největších favoritů soutěže - Chomutov...
Proto taky doufám, že vedení klubu bude férové a bude to přesně takhle inerpretovat. Tedy to, že cíl, který jsme si před sezonou dali, se nám povedlo splnit. Hráli jsme klidný střed tabulky a dostali se do play-off.
Dalo se přes Chomutov projít?
Projít ne, ale mohli jsme aspoň jeden nebo dva zápasy vyhrát. V obou domácích utkáních jsme byli Chomutovu zdatným soupeřem, akorát to pokazili rozhodčí.
Vraťme se ještě k vedení Orlů. To se vlastně v průběhu sezony změnilo. Dotkla se A-týmu tahle změna?
Určitě. To, že odešel Roman Kaňkovský, bylo na škodu všeho. Původně jsem si myslel, že se nás to nijak nedotkne, jenže když se na věc podívám z celkového pohledu, tak byl jeho odchod opravdu velkým mínusem.
Myslíte, že on by vám nemluvil do toho, které hráče máte stavět, případně kdy?
Já vám to řeknu takhle: Ve Znojmě je teď situace hodně nezdravá. Vezměte si, že trenérem juniorky je tam pan Stloukal, kterého do funkce nainstaloval pan Ohera. Jenže on je pan Stloukal zároveň taky agentem některých hráčů, takže podle mě jde o jasný střet zájmů. Je přece logické, že trenér, který je zároveň agentem, bude mít velký zájem na tom, aby se jeho hráči zviditelnili a dostali se na trh.
Vás přivedl do Znojma právě pan Kaňkovský. Nemáte třeba pocit, že si chce nyní nové vedení dosadit "svého" kouče?
Takový pocit jsem z toho neměl. Mně jenom bylo sděleno, že končím, protože jsem málo zapracovával mladé hráče. Já tvrdím, že to tak není, ale víc s tím dělat nemůžu. Jsem z toho smutný, nicméně takový už je sportovní život.
Každopádně už v průběhu sezony nastalo období, kdy vaše pozice malinko ztrácela na jistotě. Na přelomu listopadu a prosince se týmu hodně nedařilo. Nebál jste se už tehdy o svoje místo?
Nebál. Ale dneska se třeba dozvídám, že to se mnou v tu dobu bylo na hraně. Jenže nám se tehdy zranil Radek Haman. Kabina najednou neměla svého vůdce, takže mužstvo nějakou dobu tápalo. Naštěstí jsme se z toho nakonec dostali.
