„Tím, že mám docela malou hlavu a tady měli jen velikost M, čekám, až přijde. Přestříkávat ji nebudu,“ směje se největší posila prvoligového HC Robe, s pěti extraligovými tituly s Oceláři zároveň nejzářivější hvězda soutěže.
Měl jste v hlavě, že se jednou vrátíte, nebo to vyplynulo z aktuální situace?
Počítal jsem s tím. Myšlenka se začala rozvíjet po poslední sezoně. Vyjednávalo se, jestli budu pokračovat v extralize. Nakonec zvítězila varianta návratu.
Útočník Erik Hrňa se připravuje se Vsetínem na novou sezonu. Stále ještě s červenou helmou třineckých Ocelářů.
Co rozhodlo pro Vsetín?
Za prvé jsem chtěl hrát o něco. Za druhé rodina. Nechci být bez ní. Malý nastupuje v Třinci do polské školy. Hledal jsem možnosti, které byly dojezdové. Vsetín mi vyšel ze všeho nejlépe. Tady mám také rodinu. Kdykoliv sem můžeme přijet, zůstat s dětmi. Nemusím řešit byt.
Manželka je Polka, že posíláte syna do polské školy?
Pochází z Havířova, ale chodila také do polské školy. Mluví na děti – jak se říká – po našymu, někdy polsky. Dceru dáváme do polské školky. Dokud jejich mladé hlavy sají jak houby, ať se učí jazyky.
Jak jste na tom s polštinou vy?
Rozumím, ale nemluvím. Je to na mě moc měkký jazyk. Jejich výslovnost nedám na jazyk.
Zpátky k hokeji. Jak se liší příprava extraligového a prvoligového týmu?
Není to pro mě novinka. Pár zápasů jsem odehrál na třinecké farmě ve Frýdku-Místku, takže vím, jak to chodí. Začátky přípravy jsou všude stejné. Hlavně si zvyknout na novou výstroj, nohy na brusle, osahat hokejku a puk.
Nádhera! Krása! lebedí si útočník Hrňa po pátém titulu s Třincem |
Už jste se důkladně seznámil se spoluhráči?
Zrovna teď jsme hráli teambuildingovou hru. Museli jsme házet medicinbaly a zároveň říkat jména. Zábavnou formou jsem poznal, jak se kdo jmenuje, a ne jen přezdívkami. Ale už na konci suché přípravy jsme měli stmelovací akci, kde se představoval každý nový hráč.
Jak na vás působí tým? Bude mít na to, aby naplnil vysoké vsetínské ambice?
Vím, že jsou ty nejvyšší. Sezona je dlouhá. Budeme chtít hrát nahoře a udělat si co nejlepší pozici do play off. Pak už začíná úplně nová soutěž.
Budete pod drobnohledem, očekávání jsou vysoká. Dělá to s vámi ještě něco?
Zatím to nijak neřeším. Jsem tady hlavně kvůli týmu, o něj mi jde, aby to šlapalo mužstvu. Když mu to nepůjde, budu se snažit pomoct. A když to nepůjde mně, pomůže zase tým mně. Od toho nás je pětadvacet, abychom se vzájemně podporovali.
Na soupisce jste s Miroslavem Holcem dva pětatřicátníci. Teď vás ale trumfl Pavel Kubiš, který má o tři roky více.
Beru, že patřím k nejstarším. Teď jsem třetí. Nějaké zkušenosti jsme nabrali. Věřím, že je budeme mladým předávat, aby mohli být oni tahouny.
Útočník Erik Hrňa s novými spoluhráči ve Vsetíně.
Počítáte, že na vás bude v soutěži upřená větší pozornost soupeřů?
Byl bych rád, kdyby jich na mě bylo více. Když je natáhnu, uvolní to zase naše hráče.
Zkušenosti s Chance ligou máte z Frýdku. V čem bude odlišná od extraligy?
Každým rokem se první liga posouvá. Je v ní čím dál tím více zkušenějších hráčů. Trenéři apelují na videa, dívají se na ostatní týmy. Dříve to nebývalo, hrál se takový hurá hokej. Hra mužstev, která mají ambice, je provázaná taktikou.
Hokejový Vsetín představil první tři posily pro novou sezonu první ligy |
Jeden zápas za Frýdek jste odehrál doma ve Vsetíně. Vybavíte si ho?
Moc dobře. Říkal jsem si, že proti Vsetínu nechci nikdy hrát. Pak za mnou přišel Venca Varaďa (tehdejší trenér Třince), že nastoupím za Frýdek. Povídal, hrajete doma, to je super. Říkal jsem si bezva. Jenže jsem přijel do Frýdku a až tam zjistil, že jedeme do Vsetína. Byl jsem z toho nesvůj. Ale fanoušci mě perfektně přijali, takže jsem byl nakonec rád.
Zapsal jste gól a asistenci, Vsetín vyhrál 3:2. Ideální scénář?
Nechci to říkat moc nahlas, ale malinko ano. Vsetínu jsem vždycky fandil. Ale stejně chcete vždycky vyhrát za tým, za který nastupujete.
Útočník Erik Hrňa v dresu domovského Vsetína avšak stále s helmou z Třince.
Co se změnilo od té doby, co jste ve dvaceti odešel nadobro do Třince?
Vyměnilo se vedení klubu, trenéři, šatna se dala do pucu, mantinely jsou nové. Ale kouzlo Lapače zůstalo stejné. Taková tribuna na stání už v extralize neexistuje, což je škoda, protože by se vešlo daleko více lidí a vytvořil by se větší kotel. Specifický je také stadion. Zvuk, který fanoušci vydávají, se daleko lépe nese ve staré hale než v nejnovějších.
Zatím trénujete v resortu Kapka ve Lhotě u Vsetína. Nevadí?
Je fajn, že na Kapce je led celoročně, kluci sem mohli přes léto chodit trénovat. Můžeme být o dva týdny dříve na ledě a na naší hale se nám snad do týdne připraví plocha, pak budeme zase doma.
První dva tréninky připravil spoluhráč Pavel Khůfek, který si dělá licenci. Také se po kariéře vidíte jako trenér?
Asi ne. Za svoji kariéru jsem u hokeje strávil spoustu let. Trenéřina, to jste pořád pryč. Chtěl bych být s rodinou a vrátit jí čas, kdy jsem lítal s hokejem všude možně.
