„Teď už budu opatrnější, jestli vzít amatérský hokej. My měli tým plný hasičů, kteří musí držet služby,“ vysvětlil, s čím se těžko sžíval. I v 61 letech má kouč, který reprezentaci vytáhl ke dvěma titulům mistrů světa, choutky trénovat. „Že nejdu s dobou? Kdo mě zná, ví, že jsem se hodně změnil.“
Neodradilo vás další nedokončené angažmá?
Vůbec! Veškerý hokej pořád sleduji, hrozně mě baví. Dělám ho od pěti let a myslím si, že ještě pořád mám mladým hráčům co dát. A hlavně mám jednu vlastnost, snažím se říct pravdu klukům do očí. Ne za zády. Většina to bere, ale zjišťuju, že někteří by radši, abych jim říkal něco jiného a lhal jim. Jenže to nejde. Co vidím, to jim povím. A pak na tom můžeme spolu pracovat.
Teď už budu opatrnější, spíš budu koukat po týmu, který pracuje na profesionální bázi. Jak nejsou hráči na trénincích a nemůžete nacvičovat nějakou věc, jak to pak můžete dělat v zápase?
