„Alby byl vynikající hráč, má za sebou spoustu úspěchů. A je vynikající jako trenér. Mám k němu velký respekt. Ale my se jedeme rvát o každý metr ledu,“ vzkazuje Ujčík na sever Čech.
V Jihlavě se od úterního večera slaví obhajoba vítězství v Maxa lize. Ale upřímně – o kolik let jste během sedmi finálových zápasů se Zlínem zestárl?
Musím přiznat, že už jsem si všiml nějakých nových šedivých vousů. Takže tam asi něco přibylo. (usmívá se) Zlín do finále šel s čistou hlavou. Po tom všem, čím si v sezoně prošli, pro ně bylo obrovským povzbuzením už jen to, že finále hrají. My jsme nehráli vůbec špatně, ale bohužel jsme nebyli moc produktivní v šancích, které jsme si vytvořili. I proto ta série trvala tak dlouho.
Do baráže jde znovu po roce Dukla Jihlava, rozhodlo sedmé finále |
Zřejmě rozhodujícím momentem série byl šestý zápas a váš vítězný gól na 2:1, o kterém se ve Zlíně ještě dlouho mluvilo jako o neregulérním. Jak jste kontroverzní situaci viděl vy?
Díval jsem se na video zpětně. Rozhodčí měli k dispozici ještě víc záběrů a věřím, že kdyby si nebyli jistí, tak takhle nerozhodnou. Zkoumali to hrozně dlouho právě proto, aby si byli stoprocentně jistí. Puk byl pořád ve hře. Gólman sice ležel, měl puk vedle sebe, ale my jsme prostě měli správný důraz. V play-off se nehraje na krásu, rozhodují i ošklivé góly.
V sedmém zápase jste doma prohrávali 0:1. Fanoušci věřili, ale byla v týmu cítit nervozita?
Z kluků bylo už před zápasem vidět obrovské odhodlání. Věřil jsem, že nás jeden inkasovaný gól nezlomí. Po první třetině jsme si k tomu v kabině něco řekli, protože jsme nebyli úplně spokojení s důrazem v soubojích. Chtěli jsme hrát daleko tvrději, abychom hráčům Zlína, kterým už sil moc nezbývalo, síly ještě víc vzali. Kluci to začali beze slova plnit a na ledě se to projevilo.
Finále mě baví, v nefér baráži nemá vítěz šanci, říká bývalý útočník Ondráček |
Finále skončilo v úterý, ale vy už v pátek naskočíte do baráže o extraligu. Je vůbec možné po takovém vítězství okamžitě přepnout?
Jednoduché to není, ale člověk si musí umět užít i ten dílčí úspěch. Protože to není žádná samozřejmost, nemusí to tak být každý rok. Nechal jsem to čistě na klucích, jak si to oslaví. Mají jeden den volna a od čtvrtka už musíme nastavit hlavy směrem k Litvínovu. Abych byl upřímný, z pověrčivosti jsme data a videa na Litvínov doteď vůbec neřešili. Takže nás čeká spousta práce.
Kolik jste toho po mistrovských oslavách vy osobně naspal?
Nebyly to ani čtyři hodiny (usmívá se). Doufám, že mě dcery nechají aspoň hodinku zdřímnout po obědě. Pokud ne, musím to nějak zvládnout. Večer se chci ještě podívat na sedmé semifinále extraligy a u toho už budeme stříhat videa na Litvínov.
Zápas od finále, zápas od konce. Boje mezi Pardubicemi a Spartou rozhodne Game 7 |
V Jihlavě teď téma hokej rezonuje doslova na každém rohu. Cítíte to?
Co víc si přát. Postavili nám novou halu a my v ní hned první sezonu hrajeme o extraligu. Přitom ty začátky byly rozpačité, na všechno jsme si museli zvykat – i na ty fanoušky, kterých najednou chodí mnohem víc. Ten tlak jsme museli chvíli zpracovávat. Ale teď je to prostě pecka. Jsme hrozně rádi, že jim tady u nás doma ukážeme extraligový tým.
Při předávání poháru jste s trenérským kolegou Karlem Nekvasilem trochu bojovali s tvarem nové trofeje, že?
Trochu jsme nevěděli, jak ten pohár uchopit. Chyběly mu totiž takové ty „uši“, za která by se dal zvednout, abychom mohli pozdravit fanoušky. Ale zase máme hezčí medaile než loni. (usmívá se) Maxa liga asi nemá neomezený rozpočet, tak někde museli ubrat, aby jinde přidali.
S trochou nadsázky se dá říct, že už nyní máte splněno. Obhájili jste loňské prvenství, znovu si zahrajete vytouženou baráž. Můžete mít nyní „čistější hlavu“ než soupeř, který bude obhajovat extraligu?
My jsme si opravdu nějakým způsobem tento cíl před sezonou dali. Jsme rádi, že se nám to podařilo. Ale jak se říká, s jídlem roste chuť. A my určitě chceme víc.
Jaký je plán pro první zápasy v Litvínově?
V baráži bude důležitý každý zápas. Ten první nám ukáže, jak na tom jsme a jestli se dokážeme s Litvínovem rovnocenně poměřit. Kdyby se nám povedlo vést 2:0 na zápasy, bylo by to skvělé. Ale jsme realisté. Soupeř má v kádru skvělé individuality a my musíme být stoprocentně připravení. Všichni kluci jsou naštěstí zdraví a natěšení.
