Hokejový zápas naposledy hrál v lednu letošního roku. Kvůli otřesu mozku se pak na led už nedostal. Až do minulého pátku. To vyjel Václav Nedorost v Budvar aréně na led před třemi tisíci diváků.
Po deseti letech se představil fanouškům doma. Jihočeši prohráli s Pavlodarem 1:2 v prodloužení. Pak nastoupil i v Plzni při porážce 2:4 a ve čtvrtek musel skousnout prohru svého týmu 0:5 v Pardubicích.
V přípravě jste odehrál tři zápasy. Všechny jste prohráli. Už je prostor pro nějaké hodnocení?
Výsledkově je to špatný. To je pravda. Ale nebudeme tady dělat nějakou paniku. Je tu celý nový tým, pořád si to sedá. Zatím jsme nenašli ideální složení lajn, takže to chce zachovat klid. Sice to není perfektní, ale to na začátku srpna nebude nikdy a nikde.
Takže řekněme, že to je zatím standardní průběh přípravy?
Asi ano. Celý tenhle měsíc to takhle bude. Do začátku soutěže je ještě hodně času. Tím, že se nám teď nedařilo, nás to alespoň nechává v napětí a nemůžeme se ničím uspokojit. Čeká nás hodně práce. Je potřeba najít ideální složení útoků, zlepšit hru. Ono se to nezdá, ale v Pardubicích hra nevypadala špatně. Polovinu zápasu jsme hráli docela dobře. Pak jsme dostali gól a soupeř už hrál prostě líp.
Skončilo to 0:5. Co si po takové porážce v přípravě říkáte?
Nic. Nic si neříkám. Tak to prostě dopadlo. Máte to trochu v hlavě, nejste úplně v klidu, ale nesmíte z toho dělat tragédii. Co je špatné, to je spíš fakt, že jsme za tři zápasy dali jen tři góly.
Ve kterém z těch tří utkání se vám nejvíc dařilo?
Pro mě osobně ten v Pardubicích. I když jsme prohráli 0:5, tak jsem ze své hry měl nejlepší pocit. Hrál jsem na levém křídle, což si myslím, že mi osobně sedí víc. První dva zápasy jsem hrál na středu a musím říct, že po tom otřesu mozku, co jsem prodělal, jsem trochu cítil strach, že bych mohl dostat další ránu. Uhýbal jsem se a brzdil před hráči.
V čem to v Pardubicích bylo lepší?
Na levém křídle jsem se prostě cítil líp. I s pukem. Je pravda, že mi od poloviny zápasu trochu docházely síly. Po nemoci, co jsem v červenci prodělal, jsem shodil čtyři nebo pět kilo. Bylo znát, že to ještě není ono. Nedělám si z toho ale hlavu. Věřím, že se to zlepší, nebo spíš vím, že se to zlepší. Už tenhle druhý týden na ledě je pro mě mnohem lepší.
Co vám v červenci bylo?
Prodělal jsem nějakou formu... Oni vlastně sami doktoři neví, co to bylo. Prostě jsem něco přechodil, co se mi usadilo na játrech, a měl jsem zvýšené jaterní testy. Takže jsem měl 14 dní antibiotika. Mohl jsem jen ležet a do toho jsem měl i dietu, kterou musím ještě měsíc dodržovat, aby se mi ty jaterní testy zlepšily. Pořád je nemám v normě. To byla v podstatě moje dovolená. Pak jsem přišel na led a bylo to znát. Cítil jsem se, jako bych celé léto netrénoval.
Václav Nedorost trénuje s hokejisty Českých Budějovic.
To je k vzteku. Letní příprava pak přijde celkem vniveč.
Je to těžký. Já jsem nehrál od ledna, a ta pauza byla straně dlouhá. Taky je mi 35 a trvá to trochu déle, než se do toho dostanu.
Jaký je pro vás zatím návrat do Motoru a do Budějovic?
Samozřejmě vím, že na mě bude tlak. A pokud se nebude dařit, tak se na mě snese i kritika, ale nemám s tím problém. Diskusní fóra nečtu a sám vím, jak hraju. Sám k sobě budu kritický. Když na to mít nebudu, tak klidně skončím. To jsem tvrdil už v létě.
Když se vrátím ještě k prvnímu zápasu s Pavlodarem. Přišly tři tisíce lidí. Užil jste si to alespoň trochu, když jste hrál doma po deseti letech?
Bylo to fajn, ale měl jsem toho plné zuby. Bylo hodně lidí, hodně velké vedro a cítil jsem se pod psa. Fyzicky mi bylo fakt mizerně. Ani jsem moc nevnímal okolí, protože jsem měl sám se sebou problémy. Musím se přiznat, že jsem nebyl ani nervózní. Až jsem byl překvapený, jak jsem byl v klidu. Výkon nebyl takový, ale byl to první zápas po šesti měsících. Uvidíme, jak to bude v dubnu.
