Dres jihlavské Dukly bude oblékat už potřetí. Když před sedmi lety odcházel, bylo mu patnáct, teď se dvaadvacetiletý Tomáš Havránek vrací na místo, kde to moc dobře zná. Za tým z krajského města Vysočiny totiž nastupoval i v sezoně 2018/2019.
Rodák ze Žďáru nad Sázavou se v dorosteneckém věku stěhoval z krajského města Vysočiny do Komety Brno, kde k premiérovému utkání v dospělé kategorii naskočil už v sedmnácti letech. Více startů však sbíral spíše v juniorce, případně na hostování. Naposledy se z Komety vydal hostovat k jihlavskému rivalovi do Třebíče.
V rámci extraligy odehrál jak za Kometu, tak později i za Karlovy Vary celkem 17 zápasů, zato v první lize jich má na kontě už 171. Převážně v dresu Třebíče.
Na 31 utkání si ale v už zmiňované sezoně odskočil z Brna i do Dukly, kde bude hrát i v nadcházející sezoně. „Noví jsou pro mě tady jen trenéři, protože já zažil ještě pana Vlka. Jinak hodně kluků tady zůstalo, takže tým znám,“ říká Havránek.
Nastal čas se někde usadit
V Kometě mu letos v červnu skončila smlouva a namísto prodloužení a předpokládaného dalšího odchodu na hostování zvolil variantu přestupu. „Duklu jsem si vybral právě proto, že už jsem chtěl někomu patřit, ne pořád jen lítat někde po hostováních,“ přiznává Havránek.
Nadcházející sezona tak pro něj bude minimálně z tohoto pohledu jiná. Včetně derby Vysočiny. To si v minulých letech vyzkoušel na obou stranách, teď však bude kmenovým hráčem jednoho z klubů. „Každopádně znám hráče i trenéry na obou stranách. Zažil jsem derby jak v Dukle proti Třebíči, tak i naopak, takže nic nového,“ nepřipouští, že by pro něj zápas s bývalými spoluhráči byl něčím speciální.
Tomáš HavránekHokejový útočník se narodil 4. května 1998 a vyrůstal ve Žďáru nad Sázavou. V patnácti letech však přestoupil do brněnské Komety, kde si vyzkoušel i premiérový start v jejím A-týmu. Většinu času však trávil hostováním, střídavě v Třebíči a v Jihlavě. V dresu Horácké Slavie nastupoval ve třech sezonách, za Duklu si Chance ligu poprvé vyzkoušel v ročníku 2018/19. A hrát za ni bude i letos. |
Individuální cíle si do nadcházející sezony nedává, mohly by mu totiž až příliš svazovat ruce.
„Když si dáte nějakou hranici a pak na ni nedosáhnete, jste zklamaní a jenom vás to sráží. Radši na to tedy nemyslím a snažím se hrát co nejlépe každý zápas,“ vysvětluje mistr juniorské extraligy z roku 2018. „Samozřejmě ale je jasné, že chci vždycky dát co nejvíce gólů,“ dodává.
Lepší než individuální cíle jsou pro něj cíle týmové, a ty jsou v Jihlavě vysoké. Mladé mužstvo doplněné zkušenými Josefem Skořepou, Matějem Pekrem či Tomášem Čachotským se bude jako každý rok pokoušet atakovat přední příčky Chance ligy.
„Máme ambice hrát co nejvýš a já bych k tomu chtěl pomoci bodově nebo čímkoliv, co ode mě budou trenéři chtít,“ je odhodlaný poprat se třeba i o budoucí angažmá v nejvyšší soutěži.
Jak už bylo řečeno, když v Dukle působil Tomáš Havránek naposledy, stál na střídačce v roli hlavního kouče Petr Vlk, nyní však bude muset přivykat trochu jinému hernímu stylu.
„Pana Ujčíka jsem ještě v zápase nepoznal, ale jak s námi mluví, tak můžu říct, že je to trenér, který se s námi nebojí bavit víc jako s kamarády, je přímější,“ popisuje rozdíly mezi současným a minulým trenérem hokejové Dukly. „Myslím, že pod jeho vedením budeme hrát víc ofenzivní hokej. Aspoň tak vycházím z toho, co jsem zažil, když jsme proti Dukle hráli s Třebíčí v loňské sezoně. Bude to určitě jiné než pod panem Vlkem,“ těší se dvaadvacetiletý útočník na zápasy v nové sezoně.
Jaromír Kverka (vlevo) z Karlových Varů a třebíčský Tomáš Havránek v prvoligovém duelu
Hlavně že bude nový stadion
Letos sice ještě ne, ovšem už v další sezoně se hokejisté jihlavské Dukly budou muset na domácí zápasy stěhovat do Pelhřimova kvůli výstavbě nové arény, která má vyrůst na místě stávajícího stadionu.
„Něco se rozhodlo a nejde říct, že by nás mrzelo, že nebudeme hrát doma. Je to zase lepší do budoucna, kdy budeme mít krásnou moderní halu, takže je to určitě dobrý krok. Bude to pro nás určitě jiné, ale budeme muset hrát tak, jako bychom hráli doma,“ nebojí se Havránek, že by se jemu a jeho spoluhráčům mohlo v následujících letech stýskat po domácí ČZ LOKO aréně.
