Neustále si k mantinelu sjížděl pro nahraný puk, otočil se k bráně a pak zkusil přelstít gólmana. Ke konci tréninku vzal Hřebejk kýbl a šel pokorně sklízet puky. „Je tu novej, tak holt musí sbírat,“ smál se trenér Štrba.
Jihočeský odchovanec, který v Českých Budějovicích strávil od roku 1998 do roku 2010 dvanáct sezon, se vrací domů. Šest let hrál první ligu a extraligu za Piráty Chomutov.
Štěpán Hřebejk(34 let) Narodil se 28. května 1982 ve Strakonicích, od roku 1998 se začal prosazovat v mládežnických týmech v Českých Budějovicích. Tam strávil podstatnou část kariéry, vyhrál titul s dorostem, v roce 2001 zažil svou extraligovou premiéru a v roce 2003 vstřelil svůj první extraligový gól. V české nejvyšší soutěži odehrál přes 600 zápasů, ve kterých dal 60 gólů. Od roku 2011 nastupoval za tým z Chomutova. |
Po šesti letech jste vkročil zase jako domácí hráč na led v Českých Budějovicích. Jaké jsou vzpomínky na léta strávená ve zdejší hale?
Abych řekl pravdu, tak jsem byl před prvním tréninkem v neděli docela nervózní. Nevěděl jsem, jaké to pro mě bude. Ale rychle mě nervozita přešla a cítím se úplně stejně, jako když jsem odtud odcházel.
Generální manažer klubu Stanislav Bednařík po vašem příchodu říkal, že máte bohaté zkušenosti s barážemi o nejvyšší soutěž, a tím pádem byste Motoru mohl v tomto směru hodně pomoci. Jak to vidíte vy?
Jedním z hlavních důvodů, proč jsem se vrátil, je ten, že Budějovice už delší dobu usilují o postup zpátky do extraligy. Pro mě to je velká motivace. Prostor, jaký jsem poslední dobou dostával v Chomutově, nebyl velký a takový, jaký jsem si představoval. I proto jsem tady. V Motoru snad budu mít na ledě více místa a za to se chci odvděčit takovými výkony, aby plány klubu i nás všech už konečně vyšly.
Říkal jste, že vám poslední dobou v Chomutově už nedávali tolik příležitostí, nedal jste za 22 zápasů ani gól, takže váš konec u Pirátů jste si vymínil sám?
To spíš vyplynulo ze situace, ale jakmile se moje další angažmá začalo víc a víc točit okolo Budějovic, tak jsem tomu šel hodně naproti.
Když nehrajete, tak už vás hokej ani moc nebaví, že?
Přesně tak. Okamžitě ztratíte takový ten správný drajv, euforii a bez toho se prostě dál hokej hrát nedá.
Je vám 34 let, už jste se chtěl i usadit?
I to hrálo svoji roli, jasně. Ale hokejový život je spíš takový nevyzpytatelný, že nevíte, kde budete třeba hrát za měsíc.
Už jednou jste Budějovicím pomohl se vrátit do nejvyšší soutěže. Plánujete, že to po 11 letech zopakujete?
Na nic jinýho nemyslím. (směje se)
V současném Motoru hraje hodně mladých hokejistů, ale přeci jen jste staré známé poznal, že? Třeba Martina Štrbu či Lukáše Květoně.
Nerad bych jmenoval další, abych na někoho nezapomněl. A věřím, že s klukama, se kterýma se ještě neznám, to brzo napravíme. Ale aklimatizace nebude těžká, vždyť jsem tady prožil hodně let.
Sledoval jste výkony Motoru i v časech, kdy jste byl v Chomutově?
Tu sezonu, co jsme hráli společně první ligu, tak Budějovice byly jedním z našich hlavních rivalů. To jsem sledoval výsledky Motoru opravdu hodně. A poslední dva ročníky už sice tolik ne, ale pořád jsem věděl, že třeba letos začátek sezony tady kluci neměli tak dobrý.
Máte za sebou dva tréninky s týmem. Zapadne váš herní styl do toho, co zde praktikuje trenér Antonín Stavjaňa?
Mluvil jsem s oběma trenéry, vysvětlovali mi, jaký styl chtějí s mužstvem hrát. Žádný problém s tím mít nebudu, tomu věřím.
Jste hodně houževnatý hokejista s dobrým bruslením, takže svůj styl asi měnit nebudete, že?
Já budu hrát pořád svůj hokej a chci být s ním platný, abych hlavně pomohl týmu. A už neřeším, jestli dám tolik, nebo tolik gólů. Také mi je jedno, s kým budu na ledě, hlavně abych už zase pořádně hrál.
Ve středu vás čeká znovuobnovená premiéra v Českých Budějovicích proti Frýdku-Místku, už se těšíte?
Lhal bych, kdybych vám řekl, že nebudu vůbec nervózní. Budu. Přeci jen se vracím po dlouhé době, takže zvláštní pocit budu mít určitě.
