Pamatujete si na situaci, po které následoval váš kolaps? Vzpomínáte si, že jste byl faulovaný?
Ne, vůbec nic si z toho nepamatuju. Probral jsem se až v nemocnici a říkal si: Ty jo, co se to stalo? Děsně mě bolela hlava. Až pak mi to začalo docházet.
Popsal vám někdo, co se s vámi na ledě dělo po zákroku domácího obránce Lukáše Kříže?
Řekli mi jen to, že jsem odehrál puk a pak přišel náraz.
Do té doby to byl přitom váš parádní zápas. Hned při svém druhém startu jste dal dva góly...
Jo, to bylo parádní. Já hrál za Žďár poprvé už proti Táboru, ale až teď jsem dal svůj první gól. Vlastně dva.
Spoluhráči vám prý po první přesné trefě přivezli puk, abyste si ho schoval na památku. Myslíte, že ho někde ve svých věcech najdete, až se k nim dostanete? Stadion jste opouštěl dost narychlo...
(usmívá se) Snad jo.
Hlava už tolik nebolí?
Ne, vlastně už vůbec. (rozhovor vznikal ve čtvrtek dopoledne) Jsem v pohodě. Nejpozději v pátek by mě měli pustit z nemocnice domů.
Už vám lékaři naznačili, kdy se budete moct vrátit na led?
Zatím ještě nevím, ale doufám, že to bude co nejdřív.
Na středečním zápase se byli podívat i vaši prarodiče. Babička prý byla hodně vyděšená...
Jo, ale já s ní hned večer mluvil, takže už potom byla v klidu. Nakonec je všechno v pohodě.
