Nepřehlédnutelný díky mohutné postavě je, jako jeden z vůdců kabiny se dosud nikdy necítil. Nastává změna. Hokejový obr Zbyněk Sklenička chce být v kádru prvoligových Ústeckých Lvů konečně lídrem. „Těším se na to,“ tvrdí třicetiletý potetovaný obránce.
Rozpočet se krátil, pryč je plno známých hráčů. Jak to vnímáte?
Odešlo hodně kluků z prvních tří pětek, jsou tady noví mladí perspektivní hráči. Musí se o to poprat, ukázat, že do týmu patří. Chtěli bychom hrát v nahoře a samozřejmě budeme!
Nemáte strach, že to nepůjde? Fanoušci byli zvyklí na dominanci Ústí v základní části.
Musíme si říct, že sezóna nebude tak suverénní. To si myslím na 100 procent. Až příprava a prvních pět zápasů ukáže, jak na tom jsme. Plno dobrých hráčů je pryč, asi musíme změnit styl hry. Ale mladí by neměli být špatní.
Po kom z těch, co jsou pryč, se vám bude nejvíc stýskat?
Akorát bych vypíchnul útočníka Martina Šagáta, s kterým jsem si fakt rozuměl. Seděl vedle mě v kabině, byla s ním veliká sranda. Bude mi chybět nejvíc.
A co útočník Jan Alinč?
S Jardou Roubíkem to byli dva nejlepší hráči 1. ligy, centři, kteří jsou opravdu nenahraditelní. Jarda zůstal, Honza je pryč, hokejový život je prostě takový.
Na druhou stranu se zvýrazní vaše úloha, tým potáhnete i vy, budete ho učit vyhrávat. Cítíte to tak?
Takhle to beru. Už jsem v Ústí asi třetí čtvrtý nejstarší, což vůbec neznám. Už si taky buduji roli vůdce, má úloha bude jiná než dřív. Já doufám, že se toho zhostím dobře a bude to šlapat.
Vyhovuje vám, že nejste v ústraní?
Takovou roli v týmu jsem chtěl už dlouho, nějak se mi to ale nedařilo plnit. Teď se na to těším a uvidím, jak mi to půjde.
Zbyněk Sklenička30letý odchovanec litvínovského hokeje prošel většinou klubů na severu Čech: Litvínov, Most, Ústí, Chomutov, Litoměřice. Hrál i za Jihlavu a krátce za Mladou Boleslav. |
Když se bývalý litvínovský kapitán Roman Vopat rozčílil v kabině, otřásala se. Co u vás?
Romana znám, ale já asi nejsem takový blázen jako on. Někdo z těch starších ovšem musí mít slovo, které bude na mladé platit. Musí být korigovaní, musí se jim říct, že do hokeje se fakt musí dát sto procent. Teprve pak to může fungovat, pak se může vyhrávat.
A jak mladí v Ústí pracují? Musíte je hodně usměrňovat?
Oni si váží toho, že se můžou hokejem živit. Vědí, že mají šanci se ukázat. Můžou se dostat někam výš, makají. Nejsou mezi námi takoví, kteří na to kašlou a netrénují naplno. Chtějí si vybudovat pozici v týmu a třeba i zazářit.
Platil jste za univerzála, kam s vámi noví trenéři počítají?
Pan Šindel mě bere jako obránce, už před dvěma lety jsem podepisoval smlouvu jako bek. Moje role je jasná. Univerzála jsem hrál akorát pod panem Rosolem, ten mě využíval i jako levé křídlo nebo před bránu při přesilovkách - a při nich bych tam rád chodil dál, myslím si, že jsem v tom silný. Ale záleží na tom, co mi řeknou trenéři.
Kdo vás bude v 1. lize dráždit, když Chomutov postoupil?
Asi Mladá Boleslav. Ale jako odplatu za baráž ty zápasy brát nebudu. Dali víc gólů, vyhráli, tečka.
Tehdy na jaře 2011 jste se v rozhodujícím zápase baráže porval. A díky vašemu legendárnímu výroku vám někteří fandové říkají pan Elektronka...
Já to beru jako zajímavost. Popral jsem se, prostě mi prdla elektronka v mozku, jestli tam nějakou mám.
Učíte mladé, jak se rvát?
První liga není až tak stavěná pro bitkaře, v Čechách se to nenosí. Jednou se poperete a dostanete třeba 3 zápasy stop. Nemá vůbec žádnou cenu se rvát. Význam to má jedině v případě, když se člověk popere v nějakém rozhodujícím utkání a tým to nabudí.
