„Nevím, jestli to můžu říkat, ale už vím, co bude,“ prohodil vousatý křídelník po středečním vítězném zápase nad béčkem Pardubic, ve kterém Zlín srovnal stav předkola na 1:1 a vynutil si rozhodující páteční duel v Chrudimi. Pokud uspěje, půjde ve čtvrtfinále na Slavii.
Vedli jste 5:1, nakonec jste se strachovali o výhru 5:4. Oddechl jste si hodně?
Je to naše klasika. Stalo se to poněkolikáté, ale vítězství jsme si za výkon zasloužili. Věděli jsme, že budou mít závěrečný nápor, když snížili na rozdíl gólu. Tlačili, ale zaplať pán bůh jsme to zvládli a teď si to v pátek rozdáme o všechno.
Každopádně do té doby mátožný soupeř dostal díky třetí třetině zase impulz do rozhodujícího utkání.
Gól je nakopl, pak se jim hrálo lépe. My jsem se snažili hrát pořád stejně, pak přidali třetí a my už jsme jen bránili závěrečný nápor.
Jak se hraje předkolo na dva zápasy, které zažíváte poprvé v kariéře?
Víme, že musíme vyhrát dva zápasy, teď se podařil první a v pátek si to rozdáme na férovku, bude to takový game seven.
Pardubice nemají co ztratit, od Zlína se postup čeká.
Mají samé mladé hráče, kteří se touží dostat nahoru do áčka. Chtějí se ukázat, makají, hrají na sto procent. Nevím, jestli jsme favoritem, skončili před námi. My ale chceme sezonu jakžtakž zachránit a neskončit na začátku března. Máme to ve svých rukou.
Jak se vám líbilo v Chrudimi, kde není moc reprezentativní stadion?
Musím to brát, jak to je. Hrají tam, takže se nemůžeme na nic vymlouvat. Máme stejné podmínky jako oni. Lidí tam moc nebylo, atmosféra nic moc. My jsme ale na ledě od toho, abychom vyhráli a postoupili.
Zlín odvrátil vyřazení, vynutil si rozhodující zápas. Tábor končí, dál postupuje Třebíč![]() |
Jste rád, že vás trenér Peter Oremus dal po čase zase dohromady s Rachůnkem a Holíkem do první lajny?
Chtěl udělat změnu, když jsme prohráli první zápas. Hráli jsme takhle už na začátku. Všichni jsme zkušení, něco jsme zažili, víme, co od sebe čekat. Vyšlo to, dobrý tah.
Vypadá, že vám angažmá ve Zlíně sedlo, že?
Když jsem přišel, byli jsme na spodku, odlepili se a dostali alespoň do předkola. Že jsem k tomu přispěl, je pro mě dobře, ale hlavně jsem rád, že jsme jako celý tým šli nahoru. Dostávám tady šanci, hraji, což se mi bohužel na začátku sezony moc nepoštěstilo. Když člověk hraje a něco umí, sem tam mu něco spadne do brány.
Zmínil jste skotskou ligu. Jaká je její úroveň?
Ve Skotsku je patnáct cizinců na tým. Všechno Kanaďané, Američani, hraje se zámořský hokej. Nahoď puk, jeď a bourej. Hodně se dohrává, hodně bitek, je to nahoru a dolů. Úplně jiná soutěž než v Maxa lize.
Do Zlína jste dorazil, když byl na hraně sestupu. Boj o udržení jste zažil v Kladně, ale tam jsme měli ještě poslední záchranu v podobě baráže. Je to velký rozdíl?
Věděl jsem, do čeho jdu, nepřipouštěl jsem si to. Viděl jsem, že tým je kvalitní. Věřil jsem, že půjdeme nahoru, a to se stalo. Poslední jde dolů, nic příjemného.











































