„Chtěl jsem se vrátit vítězně, a když jsem něčím přispěl, potěší to,“ usmíval se Tomáš Rachůnek, který do Zlína přestoupil z konkurenční Jihlavy.
Oddechl jste si?
Strašně důležitá výhra. Vydřeli jsme to. Zápas se pro nás nevyvíjel dobře. Začátek byl z naší strany nervózní, Pardubice toho využily. Ale od druhé třetiny jsme si za tím šli a ve třetí jsme to velkou bojovností a chtíčem dokázali otočit. Výborné body a povzbuzení.
Fanoušci hned vyvolávali vaše jméno.
Skvělý pocit. Nikdy jsem ve Zlíně nehrál za áčko. Odešel jsem už v juniorech. První zápas tady po snad dvaceti letech. Bylo to pro mě hodně emotivní. V hledišti byla rodina, rodiče od manželky, kamarádi, známí.
Měl jste v plánu si někdy za mateřský klub ještě zahrát?
Nebylo to tak, že když jsem ze Zlína odešel, že bych se nechtěl vrátit. Během předchozích let k tomu bylo několikrát blízko, ale bohužel se to nepodařilo.
Pod stropem stadionu visí dres se jménem vašeho zesnulého bratra Karla. Je to pro vás složité?
Vyrůstal jsem tady, všichni jsme prošli mládeží. I on proslavil Zlín, je to pro mě nějaká zodpovědnost.
V kabině áčka jste byl poprvé, nebo jste tam chodíval za bratry?
Jako malý jsem tam občas zašel. A jednu letní přípravu jsem ve Zlíně absolvoval. Prostředí znám, ale šatna je úplně nová. Zažil jsem ještě tu starou. Kluci to mají hezké, útulné, je tady dobrá parta. Ke stadionu mám vztah. Vždycky tady bývala výborná atmosféra.
Jak se seběhl váš návrat?
V Jihlavě jsem nebyl spokojený, nebyli jsme tam šťastní. Využil jsem možnosti jít do Zlína. Jsem rád, že můžu být každý den s rodinou a se známými, což vždycky pomůže. Bydlení jsem hledat nemusel. I když jsem hrál většinu kariéry jinde, domov máme tady.
Byly ve hře i jiné možnosti?
Říkal jsem, že když se vrátím, tak jedině domů, takže nic jiného jsem neřešil. Moc jsem se nerozmýšlel. Dohodli jsme se celkem rychle, zatím do konce této sezony a pak uvidíme.
Jak složité je, že jste přišel do týmu, který není v pohodě?
Situace není optimální. Sezona se nerozjela dobře. Důvody neznám, takže to ani nemůžu hodnotit. Ale když jsem přišel na první trénink, neviděl jsem tady rozebranou šatnu nebo skleslé kluky. Mám z nich dobrý pocit. Věřím, že tvrdou prací můžeme ještě překvapit.
Může být bodem zlomu obrat v tomto zápase, který už vypadal beznadějně?
Těžko říct. Může, ale také nemusí. Je potřeba na to navázat a hrát další utkání jako poslední dvě třetiny.
Už v sobotu hostíte Vsetín. Jak se těšíte na derby?
Bude moje první. Naposledy jsem ho hrál v juniorech a to bylo ještě za Vsetín. Bude to speciální.
Proč jste loni opustil Kometu po zisku extraligového titulu?
Čekal jsem na angažmá, které by mi vyhovovalo. A zároveň bylo relativně blízko domova. Dostal jsem z Jihlavy dobrou nabídku, kterou jsem využil. Jestli to bylo dobře, nebo špatně, těžko říct. Každá zkušenost je prospěšná.
Jak na vás Maxa liga působí?
Je daleko méně svázaná. Oproti extralize je to dost velký rozdíl, hlavně v taktice a individuálních dovednostech hráčů. V extralize jsou skvělí hráči a situace řeší jinak než tady. Ale není to snadná soutěž.
Je bruslivější?
Říká se to, ale jde spíše o to, že tam, kde je puk, jsou všichni, což k tomu svádí. V extralize létá více puk.
