"Bylo mi dvaadvacet let, byl jsem mladý a perspektivní," pokračuje s úsměvem odchovanec Litvínova. "Na město, stadion, fanoušky, spoluhráče a hlavně trenéry vzpomínám velice rád," doplnil.
I v současném jihlavském kádru působí řada bývalých Skleničkových spoluhráčů. "Čagy (Tomáš Čachotský - pozn. red.) seděl vedle mě v kabině, s Tomášem Kolafou jsem tady bydlel," vzpomíná.
O uplynulém víkendu však příliš prostoru na nostalgii neměl. Se Slovanem si do Jihlavy přijel minimálně pro jednu výhru, která by na stranu Ústí vrátila výhodu domácího ledu. "Nakonec jsme ale vyhráli dvakrát, takže je to přímo super," usmíval se urostlý forvard.
Ten nebyl spokojen jen s průběhem prvního zápasu, ve kterém hosté prohrávali 1:2. Nakonec však zabrali a vybojovali důležité vítězství 3:2 na nájezdy. "Nájezdy jsou vždycky loterie, kdo s koho," připouští Sklenička, že penaltový rozstřel je hodně o náhodě.
Štěstěna se nakonec usmála právě na Ústecké Lvy. "Byl to třetí zápas, jeho vítěz by vedl 2:1 a měl by psychickou výhodu dalšího zápasu," uvědomuje si. "Z tohoto pohledu to bylo důležité."
Dukla navíc po sobotní prohře nedokázala na skvělý výkon navázat i v nedělním zápase. "Z našeho pohledu byl spíš náš výkon lepší, než že by Jihlava nějak polevila," věří Sklenička. "Více jsme se soustředili na obranu a vycházelo nám to."
Hosty však dlouho trápil jihlavský brankář Filip Novotný, který držel šance Dukly až do poslední třetiny. "Chytá výborně," přiznává Sklenička. "My jsme zvyklí střílet docela dost gólů, a teď jich moc nedáváme. Takže problémy překonat ho trošku máme," uznává.