„Strašně moc si přeju, abychom je porazili,“ přiznává zkušený lídr Zubrů Tomáš Sýkora na prahu série, která začíná úvodními duely dnes a zítra v 18 hodin v Prostějově.
Prý jste si pro play-off přál Prostějov, je to tak?
Pro celý Přerov je to dobře, protože zápasy s Prostějovem mají všechno, co mají mít. Už v základní části to tak bylo a v play-off budou vyhrocené ještě více. Pro nás i pro diváky to bude super.
Je už znát mezi lidmi vzrušení z blížící se série?
Mezi lidmi to bylo vyhrocené už v základní části, ani nedokážu domyslet, jak to bude v play-off. Jen si přeji, aby se nikomu nic nestalo. Občas vyplouvá na povrch, co se všechno děje na stadionech i mimo a nebývají to jen pozitivní věci. Ať lidé fandí, jsou zbláznění na obou stranách, ale ať to má i nějaký kodex slušnosti a rozumu. Těšíme se na to, jak to bude vyblázněné.
I na vás dolehne atmosféra play-off, nebo už jste zvyklý?
Play-off je pokaždé nejvíc a člověk se na něj těší celou sezonu. Prakticky celou sezonu o něj hrajete a trénovat začínáte už v létě. Mančaft je nabuzený na maximum, je to nejvíc, co můžete mít. Je ale důležité se z toho nepodělat a zapnout co nejvíc, jak to jde, abychom udělali radost fanouškům i sobě. Já tohle mám rád. Když jde o všechno, je to to nejlepší, co může být.
Kalkulujete s tím, že v základní části jste měli v derby pozitivnější bilanci?
Ne. Když si vzpomenu, že loni se psalo, jak jsme Budějovice porazili čtyřikrát v základní části a pak jsme s nimi vylítli 1:4 na zápasy... Vůbec nesmíme myslet na to, co bylo, ale jen co bude, jak Prostějov překonat a třikrát vyhrát.
„Ať jsou lidé zbláznění na obou stranách, ale ať to má i kodex slušnosti a rozumu.“ |
V čem budete mít navrch?
Vždycky platí, a v play-off dvakrát – nasazení, bojovnost a srdce. To je všechno. Když tohle všechno do hry dáte, tak i štěstí přijde. Nasazení, bojovnost, srdce a dopadne to dobře. A kdyby přesto nedopadlo, můžete si s hlavou nahoře říct, že to nevyšlo a soupeř byl zkrátka lepší.
Do vyřazovacích bojů jdete až z desátého místa, přitom jste se dlouho drželi nahoře. Co se stalo se Zubry na přelomu roku?
Každý mančaft se v sezoně dostane do krize nebo slabšího období. Jenže nám trvalo neskutečně dlouho, deset zápasů nevyhrát je prostě tragédie. Čím to bylo, ale neví nikdo, a kdybychom to věděli, tak jsme krizi zažehnali dříve. Nějak jsme to ukopali do play-off a o to větší motivaci máme tu pošramocenou pověst napravit. Navíc proti Prostějovu.
Jste přerovský rodák a kapitán, připouštíte si větší odpovědnost?
Samozřejmě si to beru. Vždycky, ať jsem hrál v jakémkoliv mančaftu, dával jsem do hry sto procent, to je jasné. Přerov je ale Přerov, a jelikož jsem jeden ze zkušenějších a kapitán, tak si to beru hodně. Ale i kdybych nebyl, stejně hraju na maximum, nejde přece ubrat a hrát méně. Rozdíl je v tom, že cítím větší zodpovědnost. Potřebuju, aby to dopadlo dobře a abych jako kapitán nevyhořel.
Je pravda, že jste si doma hokej prosadil ve druhé třídě sám?
(smích) Jednou jsem přišel domů s papírkem, že je nábor do hokeje a nic jiného nechci, jen tohle. Moji rodiče nebyli sportovci, takže moc nechtěli, abych jezdil na druhou stranu města. Ale vydupal jsem si to a dodneška jsem za to rád.
Také jste dvě sezony odehrál i v Prostějově, když vám bylo 24 let. Pikantní, že?
(smích) To snad ani teď nevzpomínejme. Tehdy jsem byl prodaný z Havířova do Prostějova, v Přerově se tenkrát hrála druhá liga. Ty dva roky strávené v Prostějově pro mě byly dobré a dařilo se mi tam.
Před rokem jste se vrátil do rodného města a Zubři zrovna postoupili do první ligy. Tehdejší manažer Svoboda tvrdí, že teprve až podepsal smlouvu s vámi, začali brát nabídky Přerova vážně i další hráči.
Před rokem to bylo divoké. Po postupu na to byl pan Svoboda s panem Dočkalem sami. Dlouho se řešilo, jestli vůbec budou peníze na první ligu, místo aby se podepisovaly smlouvy, a začalo se trénovat na konci dubna. Já jsem podepsal smlouvu jako jeden z prvních v průběhu května a pak se teprve začal tým skládat. Ale spíš to byla náhoda, že jsem byl jeden z prvních.
Máte toho hodně za sebou, co chcete ještě s hokejem zažít?
Teď chci hlavně porazit Prostějov, aby se na tuto sezonu dívalo pozitivně, protože cítím velké zklamání ze sebe a z nás, že jsme to tak dopracovali. A dál nevím, jestli vůbec budu příští rok hrát. Ale přeju si, abych příští rok ještě hrál. Nic velkého. Přeju si, abych u toho ještě zůstal.
