S jakými pocity se vracíte k prvnímu mužstvu?
Nevracím se do hokeje. Od té doby, co jsem přestal hrát, jsem v nějaké roli pokračoval, poslední dva roky i v pozici trenéra. Vracím se jen k mužskému hokeji.
Znali jste se s Milošem? Překvapilo vás, když vás oslovil?
Potěšil mě. Teprve se poznáváme, ale tátové se znali. Hokejový svět je malý. Nevím, jestli se potkali tady ve Zlíně, nebo pak v Hodoníně.
Máte podobný pohled na hokej?
Jsem člověk, který je schopný dělat kompromisy, takže jsem přesvědčený, že se na všem dohodneme.
Leška vstoupí mezi legendy: Vážím si každého, kdo kdy ve Zlíně hrál |
Trénování vás chytlo? Po skončení hráčské kariéry to nevypadalo.
Každý to má jinak. Potřeboval jsem si odpočinout od hokeje. To byl také jeden z důvodů, proč jsem končil. Jak zdravotní, tak i psychický. Což se stalo. Trénování mě baví. Našel jsem zase chuť od hokeje. Mám ho rád. Proto jsem přistoupil na roli asistenta.
Kabina se moc nezměnila, že?
Je pořád stejná. Teď se v ní dělají nějaké změny. Je fajn, že se otevřela nová posilovna, ale když se rozhlédnu kolem sebe, cokoliv se udělá nového v klubu, bude jen k lepšímu. Šatny, zázemí pro fanoušky, celý stadion, v návaznosti tělocvičny.
Bude to hodně odlišná práce než u mládeže, kde jste poslední roky trénoval?
Je to něco úplně jiného. V dorostu, v juniorce jsem se to vždycky snažil brát tak, že hokej je pořád zábava. Kluci chodí do školy, jsou v pubertě, mají holky, jiné zájmy. Snažil jsem netlačit na výsledky za každou cenu. Muži jsou profíci. Tady se po výsledcích musí jít. To je největší rozdíl.
Budete muset utlumit aktivity v rodinné firmě?
Mládež trénuje odpoledne, takže dopoledne jsem mohl být v práci a bylo to pro mě příjemnější. Ted se to prohodí. Děda ve firmě pořád funguje. Druhým rokem tam pracuje i starší syn. Vím, že firma je v dobrých rukou a můžu si dovolit fungovat dopoledne na zimáku.
Zlín mezitím spadl z extraligy. Jak moc vás to zasáhlo?
Je to špatně. K sestupu to směřovalo dlouhodobě. Hrozně těžko se tomu zabraňovalo.
Končící zlínská legenda Leška: Jednou moje rekordy někdo překoná |
Chvilku jste u toho byl také.
Byl jsem asistent manažera, ale s omezenými pravomocemi. I proto jsem z toho rychle vycouval.
Jak jste prožíval letošní marné úsilí o návrat do extraligy?
Samozřejmě jsem přál klubu, aby se co nejdříve dostal zpátky do extraligy. Ale myslím si, že je to běh na trošku delší čas, i když bych byl rád, kdyby se to povedlo co nejrychleji. Je to o výchově mládeže. Vím, jak je to těžké, protože jsem u ní působil. Zaspala se doba pro rozvoj, podmínky. Mělo se více shánět talentované děti po okolí, dostávat je sem. Vlastní odchovanci jsou pro klub nezbytní.
Začalo to už v roce 2014, kdy jste získali druhý extraligový titul?
Nechci říkat, od jakého roku, ale je to dlouhodobá záležitost. Nechci tvrdit, že se nepracovalo s mládeží. Trenéři dělali to nejlepší, co mohli. Ale podmínky, skauting, mít akademie v pravém slova smyslu, to chybělo. A tím nemyslím jen pro hokej, ale pro všechny sporty ve Zlíně. Schází fotbalu, házené, volejbalu. Aby tady talentované děti měly lepší podmínky k růstu.
Jaký je váš pohled na model extraligové baráže?
Pro vítěze první ligy je to hodně těžké, ale ne nemožné. Teď už má klub zkušenost. Ví, co ho čeká, a může se přizpůsobit, když k 30. lednu bude končit přestupní termín. Věřím, že když uvidíme, že by se to mohlo zase podařit, tak bude klub reagovat.
Čekal jste, že bude baráž s Kladnem tak jednostranná?
Když se podívám na Chance ligu, ambice na postup do extraligy moc klubů nemá. Vyhrát jakoukoliv soutěž je těžké, ale Zlín ty ambice má a mělo by pro něj být prioritou vyhrát Chance ligu a postoupit.
Zpátky k vaší nové roli. Budete se primárně věnovat ofenzivě?
Jsme trenérský tým. Nebude to o rozdělení rolí, ale o společném tvoření. Každý něco povíme k taktice. Když budu mít připomínku k obráncům, tak ji řeknu. Ale poslední slovo bude vždy na Milošovi.
Tým je pro vás nový?
Pár kluků znám. S některými jsem hrál. Teď se vrátil Roman (Vlach), Šlahy (Šlahař). Většinu ale musím poznat.
S ohledem na případnou baráž by měla být soupiska co nejkvalitnější a nejširší. Splňuje to?
Je to zapotřebí. Uvidíme, jak se sezona rozběhne. Doplňovat tým můžeme až do konce ledna. Kádr není hotový. Bude záležet, jestli přijdou zranění.
Tým občas srážela nízká produktivita.
Problém to byl. Přišli noví útočníci. Jsou tady hráči, od nichž se góly a rozhodování zápasů čeká. Kanonýra, který dá 30 branek za sezonu, by chtěl každý. Musíme si ale uvědomit, že hrajeme Chance ligu, a když se někdo takový objeví, míří do extraligy. Musí se toho chopit hráči, kteří tady jsou.
Co odchovanci klubu z akademie, juniorky? Má zlínský hokej kde brát?
Mladých hráčů se tady v minulé sezoně zapracovalo celkem dost a dobře. Je to teď na nich. Šanci dostanou, ale nebudou ji dostávat donekonečna. Musí za to něco odvádět zpátky.
Zlín začal na jaře zase žít hokejem. Jak jste si to užíval?
Je to jenom dobře. Fanoušci chtějí výhry a v uvozovkách je jedno v jaké soutěži. Když se bude vyhrávat v Chance lize, budou chodit také. Ukázalo se, že jsou perfektní.
Namlsali se, ale co když přijde opět krize. Nezanevřou zase?
Nepředpokládám, že tady bude vyprodaný každý zápas. Lidi chodí vždycky na ty důležité. Permanentek se prodá přibližně stejně a bude chodit plus minus dva tisíce diváků, na některá utkání více. S výkony je nalákáme do hlediště a v play off bude zase atmosféra, jako vždycky bývala.
