„Jo, věci, které nějakým způsobem fungují a které mi jdou, bych si rád podržel,“ hlásí s úsměvem devětadvacetiletý jihlavský forvard.
Dukla v poslední době neprochází zrovna ideálním obdobím. Ne snad, že by přestala sbírat body úplně, ale ve dvou duelech po sobě už nevyhrála dobrý měsíc.
„Zase na druhou stranu: na třetí místo ztrácíme jen šest bodů,“ argumentuje Diviš. „Nemůžeme dělat unáhlené závěry ani z porážky, ale ani z vítězství. Prostě jsme rádi, že jsme teď doma urvali všechny body,“ pochvaluje si výsledek 2:1.
Kadaň se totiž na Horáckém zimním stadionu představila jako velmi houževnatý soupeř. Po většinu času měla sice více ze hry Dukla, ovšem na víc než jeden gól nedokázala Severočechům odskočit. Až teprve v úvodu poslední části, kdy na 2:0 zvyšoval právě Diviš.
Z dvoubrankového náskoku se však domácí těšili pouhých 19 vteřin. Pak se prosadil také Martin Šagát. „Dali jsme druhý gól a řekli si: Konečně! Jenže najednou lup a byli jsme zpátky. Drama pokračovalo,“ vrací se do 41. minuty pondělního utkání úspěšný střelec.
Těsný náskok už potom Jihlava ubránila. „Pro nás je tohle hrozně cenná výhra, moc jsme ji potřebovali,“ pochvaluje si autor rozhodující trefy, který Dukle jezdí vypomáhat, jak jen to jde.
I když v sobotu na Kladno jet nemohl. „Mrzelo mě to, protože z Kladna pocházím. Ale věděl jsem, že v neděli budu hrát za Olomouc. A ta je pro mě teď nejvíc,“ dodává.
