„Co se tady ve Vsetíně nezměnilo, jsou ambice a touha hrát pořád nahoře,“ říká Broš, který po rychlém konci v extraligovém Litvínově poznává ve Vsetíně úskalí Maxa ligy.
Kam řadíte Vsetín ve své kariéře?
Měl jsem štěstí, že jsem zažil zlaté časy českého hokeje. A Vsetín byl svého času jedno z detašovaných pracovišť zlaté generace, která vyhrávala, co mohla. Měl jsem možnost s těmi frajery být v jedné kabině, vidět, jak pracují, učit se od nich na ledě i mimo něj. Ovlivnilo mě to do dalšího života, jak hokejového, tak i osobního. Když člověk někde zažije něco dobrého jako já ve Vsetíně, tak má na to místo vždycky pěkné vzpomínky, má pro něj stejnou energii. I když je to pomalu třicet let zpátky, spousta věcí se mi znovu vrací. Vnímám, že jsem tady něco dobrého zanechal a že mě tady rádi přijímají.
Systém baráže se neustále omílá. Každý názor má svoji pravdu a také úhel pohledu, který ho vyvrací. Podle mě se každou sezonu mezi soutěžemi rozevírají finanční nůžky.
