Třiadvacetiletý útočník pomohl v Šumperku svému týmu dvěma góly ke dvěma bodům za výhru 3:2 po samostatných nájezdech. V normální hrací době se trefil dvakrát.
„Jsem moc rád za to, že zrovna já můžu hrát vedle Davida Dolníčka a Romana Erata. Je to pro mě obrovská škola,“ nešetřil chválou na adresu svých spoluhráčů z prvního útoku. „Každý máme na ledě svoji roli a ve středu nám to dohromady vyšlo parádně. Oni dva jsou techničtější, já spíš takový hurá dopředu, hurá dozadu,“ dodal s úsměvem odchovanec karlovarského hokeje, který v loňské sezoně působil ve druholigovém Sokolově.
Letos v létě však přišel do Třebíče a už v přípravě patřil k nejproduktivnějším hráčům. Ve středu v Šumperku mu trenéři mohli vyčíst snad jedině zbytečné vyloučení v závěru prodloužení.
„Byl jsem na trestné lavici hrozně nervózní. Navíc už jsem se necítil dobře, takže jsem několikrát při určitých situacích dostal infarkt,“ přiznal se smíchem. „Asi nejvíc ve mně hrklo ve chvíli, kdy Karlos Vejmelka těsně před koncem neskutečným zákrokem vyrazil střelu, která už mířila do prázdné brány,“ přidal pochvalu pro gólmana.
V sobotu čeká na Třebíč první domácí souboj s Přerovem. „Musíme hrát jednoduše, bojovat jako tým, pak věřím, že zase uspějeme,“ prozradil Švec recept na výhru.
