„Strašně moc se na tuhle spolupráci těším. Je to pro mě obrovský hnací motor dopředu,“ svěřil se jednatřicetiletý odchovanec brodského hokeje, který v minulosti působil také ve Slavii Praha, v Pardubicích či Chomutově. „Věřím, že budu platný a pomůžu Budějovicím dostat se do extraligy,“ doplnil.
Měl jste nabídky i z jiných klubů?
Je pravda, že se toho rýsovalo víc, ale já jsem všechno nechal na svém agentovi Davidu Pauliakovi. Chtěl jsem se totiž během play off soustředit pouze na hokej v Brodě.
Předpokládám, že jste agenta za předjednanou dohodu s Budějovicemi pochválil...
(usmívá se) Jasně, patří mu opravdu velký dík. Jakmile jsme s Brodem skončili, šlo všechno rychle, protože Budějovice se prostě neodmítají. Je to top tým v první lize. Ať už svými fanoušky, či zázemím. Prostě je to klub na vysoké úrovni.
Bylo těžké opustit Brod?
Jednoduché to pro mě určitě nebylo. Ale jak už jsem řekl, nabídka z Budějovic se neodmítá. A já jsem připravený udělat tam maximum pro úspěch.
Moc nechybělo a Havlíčkův Brod mohl hrát stejnou soutěž jako Motor. Už jste vstřebal zklamání z toho, že se postup zase nepovedl?
Myslím, že tohle nevstřebám nikdy. Bude mě to bolet už napořád.
Je pravda, že vaše zoufalství z neúspěchu v kvalifikaci bylo skutečně velmi zřetelné. Několik minut jste doslova brečel do ledu...
A chce se mi brečet znovu, když o tom teď mluvíte. Malinko se to sice otupilo, protože člověk prostě musí jít dál, ale doteď nechápu, jak jsme mohli o postup takhle těsně přijít. O jeden jediný pitomý gól. Nikdo si tuhle možnost nepřipouštěl. Proto to byl takový šok.
Lukáš EndálNarodil se 8. prosince 1986 v Havlíčkově Brodě. S hokejem tedy začínal jako malý kluk na tamním stadionu v Kotlině. Během své kariéry si zahrál nejen za mateřský klub, ale také za Slavii Praha, Pardubice či Chomutov. V ročníku 2014/15 působil krátce i v polské lize, kde oblékal dres KH Sanok. V uplynulé sezoně posbíral ve druhé lize celkem 90 kanadských bodů (44 gólů + 46 asistencí). |
Opravdu jste celou dobu věřil, že postoupíte?
Ano. Od zápasu v Děčíně, kde jsme výsledek otočili a vyhráli, bylo v kabině cítit odhodlání všech. Byli jsme ve skvělé formě, všichni šlapali na krev. Jenže to zase nevyšlo. A mě to hrozně mrzí.
Říká se, že člověk je jednou nahoře a podruhé zase dole. A vy jste právě ve zmiňovaném utkání s Porubou oba tyhle pocity zažil naprosto dokonale. Mám pravdu?
Přesně tak. Když jsem dal v poslední třetině gól na 3:1, tak jsme v tu chvíli postupovali. Měl jsem obrovskou radost. Jenže na konci jsem pak byl obrovsky zklamaný. Já si vůbec nepřipouštěl, že bychom mohli vyhrát jenom o gól, takže i když jsme pak dostali na 3:2, věděl jsem, že je pořád dost času. Bušili jsme do nich a věřili do poslední vteřiny.
Předpokládám, že Brod budete sledovat dál i po odchodu do Budějovic.
Stoprocentně! Já klukům moc přeju, aby příští rok konečně postoupili. Tři roky byla v Brodě super parta, dokonale jsme si všichni sedli a já doufám, že to tak zůstane i v další sezoně. Věřím, že to kluci zvládnou i beze mě. Pořád totiž zůstává Míra Třetina, okolo kterého se parta určitě zase skvěle obalí. A pokud budou pokračovat dál i Luboš Voříšek nebo Honza Milfait, tak to určitě půjde.
S Mírou Třetinou jste velcí kamarádi, věděl o vašem chystaném odchodu na jih Čech?
Ne. Ono to bylo dost narychlo a tak nějak jsem to řekl všem naráz. Asi nebyl moc nadšený, ale určitě mi to přeje. (usmívá se)
Mimochodem, odchod za lepším vám přálo i hodně havlíčkobrodských fanoušků. Zaznamenal jste jejich reakce na sociálních sítích?
Jasně a hrozně si toho vážím. Je skvělé, když odcházíte a lidi vám přejí úspěch. Chtěl bych všem moc poděkovat a vzkázat, že se do Brodu ještě určitě vrátím.
V nové sezoně ovšem budete oblékat budějovický dres. Na kterého soupeře se těšíte nejvíc?
No přece na Jihlavu. Jako vždycky.
Lukáš Endál z Havlíčkova Brodu vstřelil Porubě dva góly, na postup do první ligy to ale nestačilo.
Takže oprášíte pocity, které jste míval pravidelně při derby Vysočiny?
Jasně. Pro mě jsou právě tyhle zápasy výjimečné. Proti Jihlavě hraju moc rád, takže se fakt těším. I když musím přiznat, že mě mrzelo, že se Dukle nepodařilo udržet pro Vysočinu extraligu. Přál jsem jí záchranu.
Odcházíte sice do vyšší soutěže, ovšem na druhou stranu jste vlastně hrál první ligu i v předchozích dvou sezonách. Jako výpomoc pražské Slavii. Ověřil jste si právě v těchto svých občasných záskocích, že na první ligu v pohodě stačíte?
Uvidíme. Ono je vždycky jednodušší, když jedete jen na pár zápasů, než když je to nastálo. Ale strach rozhodně nemám, protože jsem se naučil k hokeji určitým způsobem přistupovat, věnovat mu čas, a vím, že když mu člověk dává všechno, výsledky přijdou. Jednoduché to nebude, ale já udělám maximum, abych byl platným hráčem a splnil očekávání.
Odhaduji, že nejvíc se těšíte asi na kulisu při domácích zápasech. Nebo se pletu? Vím, že právě parádní atmosféra a plné hlediště byly věci, které vás pokaždé nabíjely...
To je pravda. Vždycky se mi hrálo líp před plnou halou. Nutí mě to pokaždé podat co nejlepší výkon, abych nezklamal všechny ty lidi. A já věřím, že v Budějovicích si tohle užiju co nejčastěji.
