„Když se nad tím tak zamyslím, tak to byl letos můj asi nejlepší zápas. Ve Zlíně se mi zatím nedaří,“ zářil po vítězném derby dvaadvacetiletý zlínský odchovanec, který má v nové sezoně v extralize průměr téměř čtyř obdržených gólů na zápas.
Kolik času jste měl na to, abyste vstřebal informaci, že pojedete chytat za Třebíč?
Normálně jsem ve Zlíně přišel na trénink, kde jsem do ruky dostal registračku a oznámili mi, že mám jet do Třebíče. Nic jsem do té doby netušil, ale stihl jsem to. A myslím, že to dopadlo celkem dobře.
Nejste až příliš skromný? Vždyť se vám povedlo vychytat výhru v derby Vysočiny a navíc neinkasovat ani jeden gól...
Snažil jsem se podat co nejlepší výkon. Přišel jsem pomoct, ale nakonec bych to viděl spíš tak, že Třebíč pomohla mně. Kluci padali do střel, výborně bránili, hodně mi zápas ulehčili.
Na první pohled jste však působil velmi jistě...
Možná to tak vypadalo, ale dvakrát nebo třikrát jsem blbě vyrazil puk, což by se stávat nemělo. Naštěstí Kuba Bartoň a další kluci ho pokaždé zavčas uklidili. Jsem spokojený, nula je vždycky skvělá.
Jak těžké bylo se narychlo přizpůsobit třebíčské hře? Vy jste s týmem vlastně nestihl ani dopolední trénink.
Jediné, co mi tak trochu dělalo problém, bylo rozbruslení před zápasem. Netušil jsem, jaká cvičení se dělají, takže jsem se musel jet pokaždé nejdřív zeptat. Ale jinak bylo všechno v naprosté pohodě. S trenérem jsme si před zápasem řekli, co hrají a co mám dělat, a zvládli jsme to.
V těchto dnech je cestování po republice kvůli ledovému počasí dost náročné. Jak se vám jelo na zápas?
Ale jo, docela v klidu. Naštěstí jsem nikde nepotkal žádnou zácpu na silnici a aut celkově nebylo moc. I přes ledovku jsem nakonec musel jet trochu rychleji, protože jsem po obědě nějak nestíhal.
Bral jste vyslání do Třebíče jako šanci, nebo vás to nepříjemně zaskočilo?
Já se letos hledám, makám naplno a snažím se být připravený co nejlépe na každý zápas. A když už teď něco takového přišlo, tak jsem moc rád, že mě poslali právě do Třebíče.
Proč?
Protože Třebíč má kvalitní tým a takový vám může hodně pomoct. Tak jako mně. Naopak, když vás dají do horšího, nedostanete se z toho. Já měl štěstí, zápas proti Jihlavě jsem si fakt užíval.
Víte, že už jste v pořadí osmý gólman, kterého letos Horácká Slavia napsala na soupisku? Zjišťoval jste si narychlo nějaké informace o týmu?
Já znám Třebíč ještě z doby, kdy jsem nějakou dobu chytal první ligu za Olomouc. Zápasy s ní byly vždycky hrozně těžké, protože za Třebíč chytali jenom ti nejlepší gólmani. Však většina z nich je teď taky v extralize, třeba třinecký Šimon Hrubec. No a já se nechtěl nechat zahanbit.
Mimochodem, váš kolega ze Zlína Tomáš Štůrala letos chytal první zápas v dresu Horácké Slavie také v Jihlavě, i když jen v přípravě. A rovněž s ním Třebíč vyhrála, takže spolu teď můžete porovnávat pocity...
Aha, a kolik to skončilo? Doufám, že jsem byl lepší.
Byl. Ten zápas totiž skončil 3:4. Ale zpátky k současnosti. Už víte, jak to s vámi bude dál? Měl byste jezdit vypomáhat častěji?
To vůbec netuším. Zatím mě sem poslali na jeden zápas a o budoucnosti nic nepadlo. Každopádně hned po utkání se vracím do Zlína.
Čeká vás nějaké zápisné, navýšené o to, že jste hned v prvním utkání vychytal nulu?
Jejda, tak to nevím, to jste mě zaskočila. Ale pro jistotu raději rychle zmizím.
