Žádné technické kudrlinky, sbírání kanadských bodů. Třiadvacetiletý bek má hlavně bořit. Přesto si dává za vzor šikovné útočníky. "Oblíbeného mám Crosbyho," jmenuje po Lemieuxovi další star Pittsburghu. "Mně to moc technicky nejde, takže obdivuju technické hráče," vysvětluje s úsměvem.
Staněk prožívá svou průlomovou sezonu. V sestavě Mory získal konečně pevné místo, v ročníku odehrál 47 utkání s bilancí 0+4 a šesti plusovými body. Kohoutům patří v tabulce třetí příčka, ale po nevyrovnaných výkonech je dělí od čtvrté Jihlavy už jen skóre. Proto potřebují ve střdu doma zabrat s Hradcem Králové (18.00).
"Bude to boj o třetí flek. Ale my se k tomu zase tak neupínáme. Buď nás předběhnou, nebo ne. Důležité je to v play-off," zdůraznil Staněk. "A ve čtvrtfinále je každý soupeř nebezpečný. Musíme hrát dobře," připomíná loňské vyřazení v prvním kole s Havlíčkovým Brodem.
Staňka nezastavila ani vážná nehoda. V předminulé letní přípravě jej srazil nepozorný řidič auta, když se spoluhráči nabíral kondici na kole. Zůstal bezvládně ležet na silnici s otřesem mozku, zlomenou paží a porušeným ramenním kloubem.
"Bylo to hrozné. Zničehonic jsem se probral na silnici v šoku, nemohl jsem dýchat," vybaví si nejhorší životní zážitek, kvůli němuž vynechal prakticky celou sezonu. Ale to je minulost, kterou mu připomíná jen rehabilitace, na niž i téměř dva roky po nehodě stále dochází. "Všechno je v pohodě. Jsou tam drobné věci, nějaké tahání svalů, jinak nic," těší ho.
Dokonalá fyzická připravenost je pro jeho styl hry nutností. I když se Staněk na ledě často sráží, hraje čistě a trestné minuty příliš nesbírá, letos si odseděl 48 minut.
"Robin hlavně soupeře bolí. Takové hokejisty nemají protihráči rádi, ale já ano. Dobře dohrává souboje. Fyzicky je ohromně silný. Umí krásně trefit. Dává pěkné stromy uprostřed hřiště a to mě baví," přiznává sportovní manažer Kohoutů Josef Podlaha.
Staněk ze své hry nehodlá nic měnit, i když v této sezoně má i častěji puk na čepeli své hole. Umí kotouč vyvést, v jedné ruce drží při tom hokejku a druhou ukázkově odmítá protihráče. I to dokazuje, že se zlepšuje.
"Čeká se ode mě, že se budu srážet. Jinak toho trenéři po mně moc nechtějí. Hlavně musím hrát dobře dozadu," uvědomuje si. "Komplex z té nehody nemám, ničeho se nebojím. Do soubojů jdu naplno."
A v létě se nevyhnul ani jízdě na kole. "Baví mě to, takže mně nedělalo problém s klukama hned zase vyjet."
