Očekával jste, že by mohl vyhazov přijít?
Trenér musí s takovou variantou počítat. My jsme měli dobrý začátek sezony, ale pak se to úplně otočilo. Předtím jsme osm zápasů vyhráli a teď osm prohráli. Takže se udělala nějaká změna a padlo to na mě.
Všiml jste si, že jste skončil přesně v ten den, kdy jste loni začal?
Přesně, a dokonce na můj svátek. Tak nějak mi to došlo. Je to shoda náhod. Takový je holt hokejový život.
V čem byste viděl tu hlavní příčinu, že se nedařilo? Byla to zranění klíčových útočníků Milana Kostourka, Miroslava Třetiny a Romana Vondráčka?
Já bych se na to nechtěl vymlouvat. S nimi nám to sice všechno šlo a od té doby, co se zranili, jsme přestali bodovat. Ale nemůžeme to postavit jen na nich. My jsme prohráli pár smolných zápasů. Přestali jsme dávat branky a od toho se to odvíjelo. Psychika týmu pak šla dolů. Třeba poslední zápas v Šumperku jsme začali dobře, ale poté soupeř vyrovnal a mužstvo se zase sesypalo.
Deset zápasů a z toho osm porážek je přeci jen už hodně. A musí to být těžké i na psychiku trenéra. Co se vám tak honí hlavou?
Myslím, že jsem měl s týmem dobré vztahy. Je mi líto spíš kluků, protože letos se mi nezdálo, že by nějaký zápas vyloženě odflinkli. Nasazení a bojovnost tam byly. Ale potřebujete i štěstí. To jsme měli těch prvních x kol, ale pak nás opustilo. Já klukům přeji, aby jim tam spadly takové branky jako dnes ta druhá, odražená. Myslím si, že je to jen o tom, aby se štěstěna přiklonila na jejich stranu.
I po svém odvolání jste v pondělí přišel do Kotliny na hokej. Takže vztahy se tím nijak nenarušily?
Ne. Já nejsem typ, který by za sebou pálil mosty. Ani to nechci svádět na nikoho jiného. To je úděl každého trenéra.
Co teď plánujete? Odpočívat?
Já nevím. Uvidíme, jestli třeba přijde nějaká nabídka k mládeži v Brodě. Ale rozhodně nechci nijak předbíhat. Je to na rozhodnutí majitelů a vedení. Takže uvidíme.
