V posledních dvou semifinálových zápasech první ligy proti Kolínu navíc svůj příspěvek pro tým zvýraznil. K maximálnímu důrazu přidal gólovou nadstavbu.
Jeho trefa ze čtvrtého duelu ještě na výhru nestačila, protože soupeř srovnal při hře bez brankáře. Zato dva zásahy z páté bitvy přiblížily Berany k vytouženému postupu do finále play off.
Chybí jim už jen jediná výhra, série pokračuje v sobotu ve Zlíně.
Mají mečbol. Hokejisté Jihlavy a Zlína jsou výhru od postupu do finále první ligy |
„Góly přišly v pravý čas, byly důležité, takže můžeme říct, že mám za sebou nejlepší zápas sezony,“ podotkl 31letý forvard.
Dost možná je to odměna za emoce, které do zápasů dává. Do každého souboje jde naplno. Rány rozdává i přijímá. V takovém případě se okamžitě oklepe a znovu jde do všeho po hlavě.
„Rád do zápasu dávám emoce. Ukazuje to, že vám záleží na týmu a výsledcích,“ upozornil. „Bez emocí by to nebylo na sto procent. Zvlášť proti hráčům, kterým se snažíte dostat pod kůži. Můj styl je jiný než u domácích hráčů a věřím, že lidé to ocení.“
Jeho trefy z pátého souboje v Kolíně mají potenciál celou sérii rozhodnout. Otočily totiž skóre. Paukku nejprve v 52. minutě vyrovnal, aby v 71. minutě rozhodl o zlínské výhře 3:2 v prodloužení. Zajímavé je, že zopakoval své výkony z loňského play off. Také tehdy skóroval ve čtvrtém a pátém utkání semifinále, soupeřem Beranů byly Litoměřice.
„To je jenom náhoda,“ pousmál se. „Ale je jasné, že ve velkých zápasech, jako je semifinále, chcete být nejlepší a zanechat v nich stopu.“
Paukku v Kolíně dvakrát využil volného prostoru a trefil se pod horní tyčku.„Pokaždé tomu předcházela dobrá přihrávka od Hešáka,“ ocenil spoluhráče. „Podíval jsem se, kde je volné místo, a snažil se ho trefit.“
S mladým Lukášem Hešem a matadorem Robertem Říčkou spolu nastupují od druhého utkání předkola s Pardubicemi B. A klape jim to.
„Myslím, že hrajeme opravdu dobře,“ libuje si finský bojovník. „Hešák předvádí v play off skvělé výkony. Jsem za něj opravdu šťastný. Snažím se mu pomáhat v každém zápase. Ukazuje, že může být výborný hráč, zvláště v ofenzivě. Věřím, že v této lize může být rozdílový. Všichni vidí jeho statistiky v juniorech a teď je může přenést do mužské kategorie. Říča je pro změnu zkušený hráč, v extralize vstřelil mnoho gólů. Baví mě s nimi hrát. Klidně můžeme dávat ještě více gólů.“
Semifinále Zlína s Kolínem se vyhrotilo. Do závěrečné strkanice se připletl i maskot |
V této sezoně, ale i v těch minulých, pro změnu nastupoval vedle Petra Holíka. Je to velký rozdíl?
„Holas je šikovný hráč, vždycky se snaží nahrávat, tvořit hru. Proti Slavii byl možná rozdílovým hráčem,“ chválí Paukku. „I jeho lajna teď hraje opravdu dobře. Pokud chcete postoupit do finále a vyhrát ligu, potřebujete čtyři kvalitní lajny.“
Ve Zlíně kroutí třetí sezonu, v klubu i městě je nadmíru spokojený. K duhu mu jde i to, že celou dobu má v kabině po ruce krajany. Od začátku je tu s ním obránce Alexi Salonen, v minulosti to byli další forvardi Mikko Salmio, Michael Keränen a Atte Huhtela.
„Chovají se ke mně tady dobře, kluci v šatně jsou skvělí. Mám rád zdejší hokej a také kulturu, která je trochu jiná než ve Finsku,“ uvedl. „To, že je tu i Alex, je velká pomoc. Můžeme dělat některé věci společně, mluvit finsky. Mají děti, takže když nechcete myslet na hokej, jdete si s nimi hrát. Je to opravdu skvělé.“
A jak je na tom s češtinou?
„Rozumím docela dobře, zvláště hokejovým výrazům. Kdybych věděl, že tu budu tři roky, naučil bych se toho víc. Ale je to těžký jazyk,“ přiznal Paukku. „S Alexem pochopitelně mluvím finsky, se spoluhráči anglicky. Máme štěstí, že v šatně mluví velmi dobře.“
Až na jeden zápas v dresu Hämeenlinny hrál doma nejvyšší soutěž ve městě Vaasa, které leží na pobřeží Botnického zálivu. On sám přitom pochází z opačné strany Finska. Jeho rodné Joensuu leží nedaleko hranic s Ruskem. Pro zlínského fanouška jde o známé místo - začátkem devadesátých let tam působili Rostislav Vlach a Antonín Stavjaňa.
Holík byl v pátek u porodu, v neděli přijel na rozbruslení a rozhodl zápas |
„Děda s tátou mi o nich řekli,“ podotkl Paukku. „Měl jsem štěstí, že jsem byl před dvěma lety u Vlachů na obědě. Tehdy mě ve Zlíně navštívil kamarád a jeho táta byl dobrý přítel s Rosťou Vlachem. Byl jsem rád, že jsem se s ním potkal osobně. Znám také jeho syna Romana, bylo to hezké setkání.“
Přestože v lednu Berani padli až na úplné dno tabulky, od postupu do finále druhé nejvyšší soutěže je dělí krůček. Paukku přiznává, že něco takového ještě nezažil. I proto se soustředí jen na to, aby rozpačitá sezona měla přinejmenším finálovou koncovku. Takže netuší, ani neřeší, co bude po ní.
„Zatím jsme na toto téma nevedli žádný rozhovor. Někdy se chci vrátit do Finska, ale nevím, jestli je ten čas už teď. Jsem stále otevřený všemu,“ poznamenal forvard, který v nejvyšší finské soutěži strávil sedm sezon a odehrál v ní 279 zápasů. „Soustřeďme se na play off, snažme se ho vyhrát. Pak uvidíme, co bude dál. Rozhodnu se po sezoně.“
