„Moje hra bude pořád stejná, i v 1. lize, to se nezmění až do konce kariéry,“ zvěstoval obránce v pondělí na startu letní přípravy litoměřického Stadionu. Výtisk přestoupil z Vítkovic a stejně jako tam i v novém působišti na druhém koutu republiky bude nosit kapitánské céčko.
Jan Výtisk Jan Výtisk v dresu Vítkovic po svém 1 000. zápase v extralize. Hokejový obránce, 38 let, měří 182 cm, váží 97 kg. Bývalý kapitán Vítkovic posílil prvoligové Litoměřice, v extralize hrál i za Spartu, Karlovy Vary, Plzeň, Třinec a Liberec, s kterým slavil v roce 2016. V nejvyšší soutěži má 1057 startů, získal 144 bodů za 40 branek a 104 asistencí, čtyřikrát vyhrál Radegast index čili statistiku bojovníků. Z mistrovství světa juniorů 2001 má zlato. |
Vaše angažmá je překvapivé. Jak se všechno seběhlo?
Když jsem se dozvěděl o svém rychlém konci ve Vítkovicích, asi tři čtyři dny jsem to trávil, docela mě to zasáhlo. Myslel jsem totiž, že už jinam nepůjdu. Ale pak jsem to přehodnotil a hlavně se mi nechtělo ještě končit. Nabídli mi trénování, jenže já se necítím ještě na to, abych se postavil na střídačku. Chci hrát, a kdybych chtěl skončit, tak na ledě. Až to budu cítit já.
Nechtěl jste zůstat blíž domovu?
Chvíli jsem čekal, ale doba je zlá ohledně koronaviru. Pak mi volal prezident svazu Tomáš Král a dal mi nabídku, jestli bych o tom uvažoval. Po týdnu jsem mu vzkázal, že se mi to líbí. Pro mě je to nová výzva. Věřím, že Litoměřicím a těm mladým můžu něco předat.
Překvapilo vás, že Král volal?
Určitě. Dostával jsem se z toho, pan Král mi volal sám od sebe. To pro mě znamenalo nejvíc, potěšilo mě to. Že byl jeho nápad mi zatelefonovat, mi ulehčilo i rozhodování.
Co vás zlákalo do svazového projektu, který v prvoligovém klubu připravuje hráče pro reprezentační dvacítku?
Mluvil jsem s hlavním trenérem panem Brukem, s Tomášem Králem. Nastínili mi, jak to tady chodí. Neměl jsem moc přehled, že něco takového je. Pro mě to byla novinka, že v Litoměřicích mají mladí takové zázemí. Když jsem přijel, tak jsem čuměl, je to nádhera. Za nás to nebylo. Mít takovou šanci dostat se na mistrovství. Probíral jsem to s rodinou, mám dvě děti. Pořád říkám, je to v Česku, ne někde dál v zahraničí.
Takže rodina vám přesun do Litoměřic nerozmlouvala?
Vůbec. Spíš mě v tom podporovali. Říkali, že budou za mnou jezdit často. Musíme vymyslet nějaké nejkratší spoje. Oni se taky těší. A já teď tady budu hledat byt. Pro celou rodinu je to výzva.
Jak se vám líbí Litoměřice?
V neděli jsem tu byl na obědě, je to krásné město. Zatím jsem viděl jen náměstí, dál jsem nedošel, vždyť málem sněžilo. (smích)
Zažil jste už někdy takhle intenzivní práci s mladými?
Už to mám asi čtyři roky, že většinou hraju s nějakým úplně mladým. Kolem mě už se jich vystřídalo hodně. Nebude to pro mě novinka, i když tady jich bude dost. S mladými člověk ožije.
Co jim dá projekt Dukla?
My takovou šanci neměli. Buď jsme se z juniorky prosadili do áčka, nebo jeli na mistrovství, tohle je pro ně úplně úžasné. Šance zahrát si chlapský hokej, protože pak na šampionátu je to o něčem jiném.
A vy byste měl být ten, kdo mladým ukáže směr.
Je tady víc starších hráčů, záleží už jen na klucích, co si od nás vezmou. V Kalich Aréně mají zázemí, podmínky. Stačí jen chtít.
Když je načapáte v hospodě, seřvete je jako táta?
Oni tady mají určitý režim, málokdo si to dovolí porušit. Většinou už vědí, co chtějí.
Budete po nich chtít, aby se na ledě rvali tak, jak jste to dělal celou kariéru vy?
Je to o přístupu, obětavosti, vše dohromady. Každý je ale jiný. Platí nějaká pravidla, něco je dané a přes to nejede vlak. Jak v kabině, tak na ledě. Bez toho se neposunou.
Nový hráč kapitánem zpravidla nebývá, ale tady asi bylo jasné, že kapitánské céčko dostanete.
Když jsem mluvil s trenérem Brukem, řekl mi, že mě chce jako kapitána. Nebránil jsem se. Budu dělat pořád dál, co jsem dělal dosud.
„Nemůžeme si dovolit hráče kolem 100 tisíc“Finančně je nezruinuje, sportovně obohatí. Angažmá extraligové persony Jana Výtiska je pro hokejové Litoměřice terno. V mužstvu bude kapitánem. „Honza finančně zapadl do našeho rozpočtu,“ řekl o veleposile z Vítkovic sportovní manažer prvoligisty Miroslav Přerost; Litoměřice mají včetně mládeže skromný rozpočet 15 milionů korun na sezonu a z velké části ho už naplnily. „Nemohli jsme si dovolit hráče kolem sta tisíc jako týmy na Moravě, takový klub nejsme. Dokázali jsme se dohodnout, nešli jsme cestou přeplácení.“ Výtisk má přes tisíc zápasů v extralize, titul s Libercem, zlato ze světového šampionátu juniorů. Blyštivá vizitka předurčila 38letého veterána jako mentora do litoměřicko-svazového projektu Dukla, který má být zásobárnou reprezentační dvacítky. A ač hvězdu do Máchova kraje nasměroval šéf svazu Tomáš Král, gáži mu hradí klub. „Svaz ho neplatí. Hráči pod smlouvou jsou naši,“ prozradil Přerost, který Výtiska trénoval před 15 lety v Plzni. „Starší kluci musí mít pod kontrolou ty mladší. Ne abychom jim dělali dráby, ale ať kabina žije i vlastním systémem. Proto byl Výtisk jasná volba.“ Předseda kališníků Daniel Sadil tvrdí, že hráč takového kalibru ještě za Litoměřice nenastupoval. „Honza Výtisk je nejen výborný hokejista, ale i mentor. Měl by být pro mladé příkladem správného hokejisty, který to někam dotáhl.“ I další posily Litoměřice volily nejen podle hokejových dovedností. „Vybírali jsme je pro jejich umění i charakter, aby náš projekt fungoval. Proto se vrátili Martin Procházka ze Vsetína a Patrik Miškář z Hradce Králové, proto jsme udrželi Matěje Berana, proto obranu vyztužil Honza Holý z Jihlavy,“ vyjmenoval Sadil hráče střední generace. Stadion úspěšný kádr přebudoval a rád by zvýšil počet juniorských reprezentantů. Už proto, že jeho trenér David Bruk se stal asistentem kouče Karla Mlejnka u juniorského národního týmu. Kádr Litoměřic |
V 1. lize se potkáte s dalším extraligovým kapitánem Michalem Trávníčkem, jehož se taky překvapivě zbavil Litvínov. Dřív jste se přetahovali o pozici největšího tvrďáka v extralize, teď je v Ústí a čeká vás derby o „krále severu“.
Mě vyhazov potkal dva týdny před Trávou. Četl jsem, že mu to bylo řečeno stejně. Hned se k tomu postavil jako já, že nechce končit, že chce hrát. Těším se, až se potkáme.
Jste naštvaný na Vítkovice?
To ne. Asi to tak mělo být. Přijdou noví trenéři, hráč se jim nehodí, beru to. Na druhou stranu mě mrzelo, že mi to řekli tři dny před startem přípravy, o to těžší pak bylo něco hledat. Teď jsem dostal nový motor do života a do hokeje.
Ve Vítkovicích jste mohl přijmout roli sedmého nebo osmého obránce a čekat na šanci. To u vás nepřicházelo v úvahu?
To může čekat kluk, kterému je sedmnáct osmnáct let. Já budu mít v červenci devětatřicet a čekat, až se někdo zraní, abych si zahrál, to ne. Na to je moje hokejové ego takové, že bych to nesnesl.
Tak jste radši vyměnil extraligovou scénu za skromnější prvoligové prostředí?
S tím problém nemám. Zrovna v Litoměřicích je stadion nádherný. I zázemí. Doma je to parádní, a venku? V extralize se také jezdilo do staré třinecké arény, na Kladno, ty stadiony budou podobné.
V 1. lize byste se mohl potkat i s legendárním Jaromírem Jágrem, jehož Kladno sestoupilo z extraligy. Věříte, že bude ještě hrát?
Uvidíme, on je osobnost. Kam přijel, všude bylo vyprodáno. Jestli bude hrát, jen dobře pro 1. ligu.
Specialitou hráčských typů jako vy bývaly bitky. Ty ale poslední dobou takřka vymizely. Slíbíte fanouškům nějakou?
Já už se dlouho nepobil. Když jsem byl mladší, šlo se do toho jinak. A hlavně se to i jinak posuzovalo. Teď, když je bitka, člověk má stopku nebo trest do konce utkání. Když se to vyvrbí, půjdu do toho, ale vyhledávat to nemá cenu.
