„Věřím, že na kahánku už nemáme,“ oddechl si předseda klubu Jan Fišera. Mužstvo Stadionu ve vyrovnaném pelotonu závodí o přímou účast v play off, tedy o umístění v elitní šestce tabulky.
Jaká je kondice klubu?
Po všech komplikacích se začínáme trošku uklidňovat, stabilizovat. Ještě asi nějaký čas potrvá, abych mohl říct, že všechno je stoprocentně vyřešené a hotové. Ale pocity mám lepší než před rokem touto dobou.
Abyste klub zachránili, žádal jste a dostal od města desetimilionovou půjčku. Už ji splácíte?
Plníme, k čemu jsme se zavázali. Ročně splácíme dva miliony korun, což zvládáme, i když samozřejmě bez toho by všechno bylo příjemnější. První část je uhrazená.
Zachránila vám půjčka krk?
Jestli se nepletu, byla docela jednohlasně odsouhlasená. Asi nám první ligu zachránila. Bez ní bych si těžko dokázal představit, že bychom to do další sezony ustáli.
Gólů chci víc, hlásí Ton mladší nenasytně. V mé éře by dominoval, tvrdí táta |
Vy jste zrovna nastoupil z ředitelského křesla do funkce předsedy klubu. Byla to pro vás maturita?
Navíc jsem zastupitel, takže jsem to u některých lidí ze zastupitelstva docela slízl. Ukázalo se, že město tady hokej na takové úrovni chce. Pomohlo nám. Neříkám, že to bylo nejjednodušší období v mém pracovním životě, ale dalo se to.
Po konci projektu Dukla jste po osmi letech oživili spojenectví se Spartou. Jak funguje?
Sparta je obrovský pojem v českém hokeji, nejtradičnější klub. Jsem za tu spolupráci strašně rád. Věřím, že ji do budoucna dokážeme víc rozšířit. Něco je předjednáno, konkrétní ještě nebudu. Ale obě strany mají velký zájem na pokračování. Měli jsme domluvu na rok, jednáme dál. Myslím, že fanoušci se v budoucnosti mají na co těšit.
Bude ta spolupráce hlubší?
Dá se říct, ale detaily se ještě ladí. Až bude všechno dořešené, představíme je spolu s vedením Sparty.
V projektu Dukla k vám přicházeli mladíci s reprezentačními ambicemi, i Sparta posílá talenty.
Různě se tady hráči točí, kromě brankáře Oldy Cichoně je u nás stabilně šest sedm kluků, kteří jsou tady takřka pořád. Tomek teď hrál stabilně za áčko Sparty, Pavlák chvíli taky. Nějaké starty posbírali Senčák, Michal Vitouch, nyní Ton mladší. Kluci se tam objevují, Sparta má do budoucna na čem stavět. Jejich trenérský štáb se vyjádřil, že jsou se spoluprací spokojení.
Dál tedy vedle zkušených ohráváte mladé, co to přináší?
Jsou to kluci, kteří do mládežnických reprezentací v nějakých kategoriích nakoukli nebo nakukují. A mně se hokej s nimi líbí. Je to takové živé, nejsme jen páprdové. Má to svoji úroveň. Myslím, že pro většinu celků z první ligy jsme nepříjemný soupeř, nikdo s námi nehraje rád. Bolí to. Kluci musí hlavně bruslit, hýbat se, na tom je naše hra založená. Má smysl dávat šanci mladým, nese to ovoce.
Jste překvapený, že i po turbulentním loňském jaru jste v popředí?
Úplně překvapený nejsem. Těší mě, že se pohybujeme v klidnějších vodách anebo v horní polovině.
Nerozuteče se vám kádr?
Asi u nás někdo pokračovat nebude, ale jednáme se stávajícími hráči i s kluky odjinud. Nevím, jestli je čas na nějaké kolečko, někteří by tu však ještě mohli rok vydržet.
Čeká vás klidné jaro?
Jsem přesvědčený, že klidné bude. Řeknu to takhle: Na zastupitelstvo už o nic žádat nepůjdeme.
Jaký je vůbec rozpočet?
Jak jsem sliboval, šetříme. Museli jsme ho stáhnout o několik milionů. Pohybujeme se kolem 23–24 milionů korun včetně mládeže. Myslím si, že stále patříme k nejchudším klubům první ligy. Pomáhá nám právě spolupráce se Spartou, ta v tom započítaná není.
A co diváci? Průměr je zatím 884 lidí, o dvě stě méně než loni.
Asi se projevil nárůst vstupného. Zdražili jsme o dvacetikorunu, za tři roky asi o 70 procent, je to znát. Ale měli jsme rekordní prodej permanentek, v řádu několika stovek.