"Jak jsem se od té doby změnil? Pochopitelně k lepšímu, jak jinak," smál se na celé kolo po včerejším oficiálním fotografování týmu brzo již sedmatřicetiletý staronový útočník Hradce.
Poté, co východočeskému týmu pomohl před pěti lety zachránit prvoligovou příslušnost, zmizel do zahraničí. Vlastně byl takovým hokejovým misionářem, když čtyři sezony "vyučoval" ve Francii a dvě v Anglii.
"Jó, to byly časy. Takovou školu života bych dnešním mladým klukům přál z fleku. Měli by si uvědomit, že to, co tady považují za samozřejmé, jinde na to koukají úplně jinak," zavzpomínal na zahraniční angažmá. "Zkrátka musí mít na paměti, že jsou profíci, jsou pod dohledem lidí a reprezentují sebe i klub vlastně 24 hodin denně."
A jak se to má s Filipovou nezničitelnou fyzičkou? Podle útočníka jsou to jen mýty. "Při vstupních testech prožívám klinickou smrt. Celá má kondice je o životosprávě, musím být na sebe přísný a hlídat se. Pivo si dopřeju, sice ne šest, ale jen jedno na chuť," spiklenecky zamrkal.
Filipovi dělá velkou hokejovou radost rekonstrukce hradeckého stadionu. "Když jsem jel okolo loni na podzim, říkal jsem si, že se vůbec nezměnil. Teď se tu ale dějí velké věci," zmínil pokračující "perestrojku" a přeměnu chátrající haly v modrou "ledovou kostku".
Síla hradeckého mužstva je podle zkušeného útočníka v dobré partě a zkušenostech. "Je dobré, že základ týmu zůstal pohromadě. Podle mě budeme hrát nejlepší hokej, až opravdu o něco půjde," zamyslel se hráč, který českou extraligu hrával postupně v Pardubicích, Hradci, Opavě, Plzni, Karlových Varech, Litvínově, Havířově a naposledy ve Zlíně. "Musíme ale co nejdříve odstranit ten guláš, co máme v obraně. Vždyť na tom to stojí a padá."
Favorité jsou podle Filipa daní. "Chomutov, Kometa a Ústí - to je nejsilnější trojka. A za nimi se to bude mlít," dodal.
